Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Umělecká představa kamenné exoplanety Wolf 1069 b o hmotnosti Země. Pokud si planeta zachovala atmosféru, je velká šance, že by se v rozsáhlých oblastech na její denní straně nacházela kapalná voda a podmínky pro život.
Autor: NASA/Ames Research Center/Daniel Rutter

Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.

K těmto exoplanetám by se mohla přiřadit i planeta Wolf 1069 b. Podle analýzy týmu vedeného astronomkou Dianou Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka jde o těleso, která obíhá kolem své domovské hvězdy, červeného trpaslíka Wolf 1069, v obyvatelné zóně. Velmi pravděpodobně se jedná o kamennou planetu, která může mít i atmosféru. Díky tomu může být  jedním z mála cílů pro hledání známek, zda zde existují podmínky vhodné pro život.

Tým použil přístroj, který byl na observatoři Calar Alto ve Španělsku v rámci projektu Carmenes vyvinut speciálně pro hledání potenciálně obyvatelných světů. „Když jsme analyzovali data z hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou, který vypadá jako planeta o hmotnosti zhruba Země,“ říká Diana Kossakowski. „Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“

Podle studie se povrch trpasličí hvězdy jeví jako oranžovočervený, protože je relativně chladný. Navzdory své malé vzdálenosti od centrální hvězdy proto planeta Wolf 1069 b přijímá jen asi 65 % dopadajícího zářivého výkonu, který Země dostává od Slunce.

Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je holá a kamenitá planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen minus 23 stupňů Celsia. Podle dosavadních zjištění je však možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Pak by se její teplota mohla zvýšit na plus 13 stupňů, jak ukazují počítačové simulace s klimatickými modely. Voda by za těchto podmínek zůstala tekutá a mohly by zde panovat podmínky příznivé pro život, jak ho známe.

Wolf 1069 b je s vzdáleností 31 světelných let šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně kolem své hostitelské hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které jsou kandidáty na hledání známek biologické aktivity. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ upozorňuje Kossakowski. Extrémně velký teleskop (ELT), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.

Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001). Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001).
Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Další tým astronomů potvrdil existenci exoplanety K2-415 b o velikosti Země, která obíhá kolem trpasličí hvězdy typu M ve vzdálenosti 72 světelných let od Země. Využili přitom archivních dat z kosmického dalekohledu Kepler a nález potvrdili studiem údajů z teleskopu TESS.

Tým zjistil, že její velikost je velmi blízká Zemi, i když má mnohem vyšší hmotnost. Obíhá také mnohem blíže svému hostiteli, přičemž jeden její oběh trvá pouhé čtyři pozemské dny. Při takto blízké oběžné dráze může být jen těžko považována za obyvatelnou, přestože hostitelská hvězda je mnohem chladnější než Slunce. Zdá se však, že planeta má atmosféru, a je tedy vhodná pro další výzkum. A stále je možné, že kolem hostitelské hvězdy obíhají i další planety, což znamená, že hvězdný systém K2-415 bude v hledáčku dalšího výzkumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Exoplanenty


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »