Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Umělecká představa kamenné exoplanety Wolf 1069 b o hmotnosti Země. Pokud si planeta zachovala atmosféru, je velká šance, že by se v rozsáhlých oblastech na její denní straně nacházela kapalná voda a podmínky pro život.
Autor: NASA/Ames Research Center/Daniel Rutter

Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.

K těmto exoplanetám by se mohla přiřadit i planeta Wolf 1069 b. Podle analýzy týmu vedeného astronomkou Dianou Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka jde o těleso, která obíhá kolem své domovské hvězdy, červeného trpaslíka Wolf 1069, v obyvatelné zóně. Velmi pravděpodobně se jedná o kamennou planetu, která může mít i atmosféru. Díky tomu může být  jedním z mála cílů pro hledání známek, zda zde existují podmínky vhodné pro život.

Tým použil přístroj, který byl na observatoři Calar Alto ve Španělsku v rámci projektu Carmenes vyvinut speciálně pro hledání potenciálně obyvatelných světů. „Když jsme analyzovali data z hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou, který vypadá jako planeta o hmotnosti zhruba Země,“ říká Diana Kossakowski. „Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“

Podle studie se povrch trpasličí hvězdy jeví jako oranžovočervený, protože je relativně chladný. Navzdory své malé vzdálenosti od centrální hvězdy proto planeta Wolf 1069 b přijímá jen asi 65 % dopadajícího zářivého výkonu, který Země dostává od Slunce.

Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je holá a kamenitá planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen minus 23 stupňů Celsia. Podle dosavadních zjištění je však možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Pak by se její teplota mohla zvýšit na plus 13 stupňů, jak ukazují počítačové simulace s klimatickými modely. Voda by za těchto podmínek zůstala tekutá a mohly by zde panovat podmínky příznivé pro život, jak ho známe.

Wolf 1069 b je s vzdáleností 31 světelných let šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně kolem své hostitelské hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které jsou kandidáty na hledání známek biologické aktivity. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ upozorňuje Kossakowski. Extrémně velký teleskop (ELT), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.

Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001). Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001).
Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Další tým astronomů potvrdil existenci exoplanety K2-415 b o velikosti Země, která obíhá kolem trpasličí hvězdy typu M ve vzdálenosti 72 světelných let od Země. Využili přitom archivních dat z kosmického dalekohledu Kepler a nález potvrdili studiem údajů z teleskopu TESS.

Tým zjistil, že její velikost je velmi blízká Zemi, i když má mnohem vyšší hmotnost. Obíhá také mnohem blíže svému hostiteli, přičemž jeden její oběh trvá pouhé čtyři pozemské dny. Při takto blízké oběžné dráze může být jen těžko považována za obyvatelnou, přestože hostitelská hvězda je mnohem chladnější než Slunce. Zdá se však, že planeta má atmosféru, a je tedy vhodná pro další výzkum. A stále je možné, že kolem hostitelské hvězdy obíhají i další planety, což znamená, že hvězdný systém K2-415 bude v hledáčku dalšího výzkumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Exoplanenty


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »