Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Umělecká představa kamenné exoplanety Wolf 1069 b o hmotnosti Země. Pokud si planeta zachovala atmosféru, je velká šance, že by se v rozsáhlých oblastech na její denní straně nacházela kapalná voda a podmínky pro život.
Autor: NASA/Ames Research Center/Daniel Rutter

Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.

K těmto exoplanetám by se mohla přiřadit i planeta Wolf 1069 b. Podle analýzy týmu vedeného astronomkou Dianou Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka jde o těleso, která obíhá kolem své domovské hvězdy, červeného trpaslíka Wolf 1069, v obyvatelné zóně. Velmi pravděpodobně se jedná o kamennou planetu, která může mít i atmosféru. Díky tomu může být  jedním z mála cílů pro hledání známek, zda zde existují podmínky vhodné pro život.

Tým použil přístroj, který byl na observatoři Calar Alto ve Španělsku v rámci projektu Carmenes vyvinut speciálně pro hledání potenciálně obyvatelných světů. „Když jsme analyzovali data z hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou, který vypadá jako planeta o hmotnosti zhruba Země,“ říká Diana Kossakowski. „Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“

Podle studie se povrch trpasličí hvězdy jeví jako oranžovočervený, protože je relativně chladný. Navzdory své malé vzdálenosti od centrální hvězdy proto planeta Wolf 1069 b přijímá jen asi 65 % dopadajícího zářivého výkonu, který Země dostává od Slunce.

Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je holá a kamenitá planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen minus 23 stupňů Celsia. Podle dosavadních zjištění je však možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Pak by se její teplota mohla zvýšit na plus 13 stupňů, jak ukazují počítačové simulace s klimatickými modely. Voda by za těchto podmínek zůstala tekutá a mohly by zde panovat podmínky příznivé pro život, jak ho známe.

Wolf 1069 b je s vzdáleností 31 světelných let šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně kolem své hostitelské hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které jsou kandidáty na hledání známek biologické aktivity. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ upozorňuje Kossakowski. Extrémně velký teleskop (ELT), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.

Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001). Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001).
Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Další tým astronomů potvrdil existenci exoplanety K2-415 b o velikosti Země, která obíhá kolem trpasličí hvězdy typu M ve vzdálenosti 72 světelných let od Země. Využili přitom archivních dat z kosmického dalekohledu Kepler a nález potvrdili studiem údajů z teleskopu TESS.

Tým zjistil, že její velikost je velmi blízká Zemi, i když má mnohem vyšší hmotnost. Obíhá také mnohem blíže svému hostiteli, přičemž jeden její oběh trvá pouhé čtyři pozemské dny. Při takto blízké oběžné dráze může být jen těžko považována za obyvatelnou, přestože hostitelská hvězda je mnohem chladnější než Slunce. Zdá se však, že planeta má atmosféru, a je tedy vhodná pro další výzkum. A stále je možné, že kolem hostitelské hvězdy obíhají i další planety, což znamená, že hvězdný systém K2-415 bude v hledáčku dalšího výzkumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Exoplanenty


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »