Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dvě exoplanety velikosti Země objeveny v obyvatelné zóně hvězdy

Dvě exoplanety velikosti Země objeveny v obyvatelné zóně hvězdy

Umělecké ztvárnění dvou exoplanet obíhajících kolem Teegardenovy hvězdy.
Autor: Institute for Astrophysics, University of Göttingen

Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti 12,5 světelného roku, její poloha se promítá do souhvězdí Berana a je 24. nejbližší hvězdou od Slunce. Je rovněž známá jako GAT 1370 nebo SO 025300.5+165258; hvězdu objevil v roce 2003 astronom NASA Bonnard Teegarden se svými spolupracovníky.

Jedná se skutečně o trpasličí hvězdu: její hmotnost dosahuje zhruba 8 % hmotnosti Slunce a její průměr je 10× menší než u Slunce. Její povrchová teplota je asi 2 630 °C. Na to, že se jedná o hvězdu spektrální třídy M7 V, vykazuje relativně velmi nízkou aktivitu.

Teegardenovu hvězdu jsme pozorovali tři roky, abychom objevili periodické změny v jejích radiálních rychlostech,“ říká astronom Mathias Zechmeister z Göttingen University. „Data zřetelně ukazují na přítomnost dvou exoplanet. Připomínají vnitřní planety ve Sluneční soustavě, jsou pouze nepatrně těžší než Země a kolem mateřské hvězdy obíhají v tzv. obyvatelné zóně.“

Tyto nově objevené exoplanety obíhající kolem Teegardenovy hvězdy nesou označení Teegarden b a Teegarden c. Jejich hmotnosti byly určeny minimálně na 1,05 a 1,1 hmotnosti Země a řadí se mezi několik doposud objevených planet s tak nízkou hmotností.

Porovnání východu Slunce na Zemi a mateřské hvězdy na planetách Teegarden b a c Autor: A. Mendez, Planetary Habitability Laboratory, University of Puerto Rico at Arecibo
Porovnání východu Slunce na Zemi a mateřské hvězdy na planetách Teegarden b a c
Autor: A. Mendez, Planetary Habitability Laboratory, University of Puerto Rico at Arecibo
Obě planety obíhají uvnitř obyvatelné zóny jejich mateřské hvězdy, kde může voda na jejich povrchu existovat v kapalném stavu (pokud je přítomna), ačkoliv jedna z planet by potřebovala mít specifickou atmosféru, která by umožnila výskyt vody na jejím povrchu. Kolem mateřské hvězdy oběhnou jednou za 4,9, respektive 11,4 dne a krouží ve vzdálenosti 0,025 a 0,044 AU. Vnitřní planeta dostává od své hvězdy o 15 % záření více, než Země od Slunce.

Odhaduje se, že stáří této planetární soustavy je zhruba 8 miliard roků, což je téměř dvakrát více než v případě Sluneční soustavy.

Mimochodem, během příštích několika desetiletí bude snadnější pro hypotetickou civilizaci na jedné z těchto planet detekovat Zemi než naopak,“ říkají astronomové. „Mezi roky 2044 až 2496 se bude Teegardenova hvězda nacházet v takové poloze vůči Sluneční soustavě, že její obyvatelé budou schopni detekovat Zemi použitím tzv. tranzitní metody a pozorovat, jak naše planeta přechází přímo přes sluneční disk.“

Článek informující o tomto objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics (arXiv.org preprint).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Červený trpaslík, Obyvatelná zóna, Exoplanety, Teegardenova hvězda


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »