Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dvě exoplanety velikosti Země objeveny v obyvatelné zóně hvězdy

Dvě exoplanety velikosti Země objeveny v obyvatelné zóně hvězdy

Umělecké ztvárnění dvou exoplanet obíhajících kolem Teegardenovy hvězdy.
Autor: Institute for Astrophysics, University of Göttingen

Astronomové používající přístroj CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical Échelle Spectrographs) na observatoři Calar Alto Observatory objevili jasný důkaz existence dvou potenciálně obyvatelných exoplanet obíhající kolem tzv. Teegardenovy hvězdy (Teegarden’s Star), nejjasnější a jedné z nejbližších mimořádně studených trpasličích hvězd v sousedství Slunce.

Teegardenova hvězda se nachází ve vzdálenosti 12,5 světelného roku, její poloha se promítá do souhvězdí Berana a je 24. nejbližší hvězdou od Slunce. Je rovněž známá jako GAT 1370 nebo SO 025300.5+165258; hvězdu objevil v roce 2003 astronom NASA Bonnard Teegarden se svými spolupracovníky.

Jedná se skutečně o trpasličí hvězdu: její hmotnost dosahuje zhruba 8 % hmotnosti Slunce a její průměr je 10× menší než u Slunce. Její povrchová teplota je asi 2 630 °C. Na to, že se jedná o hvězdu spektrální třídy M7 V, vykazuje relativně velmi nízkou aktivitu.

Teegardenovu hvězdu jsme pozorovali tři roky, abychom objevili periodické změny v jejích radiálních rychlostech,“ říká astronom Mathias Zechmeister z Göttingen University. „Data zřetelně ukazují na přítomnost dvou exoplanet. Připomínají vnitřní planety ve Sluneční soustavě, jsou pouze nepatrně těžší než Země a kolem mateřské hvězdy obíhají v tzv. obyvatelné zóně.“

Tyto nově objevené exoplanety obíhající kolem Teegardenovy hvězdy nesou označení Teegarden b a Teegarden c. Jejich hmotnosti byly určeny minimálně na 1,05 a 1,1 hmotnosti Země a řadí se mezi několik doposud objevených planet s tak nízkou hmotností.

Porovnání východu Slunce na Zemi a mateřské hvězdy na planetách Teegarden b a c Autor: A. Mendez, Planetary Habitability Laboratory, University of Puerto Rico at Arecibo
Porovnání východu Slunce na Zemi a mateřské hvězdy na planetách Teegarden b a c
Autor: A. Mendez, Planetary Habitability Laboratory, University of Puerto Rico at Arecibo
Obě planety obíhají uvnitř obyvatelné zóny jejich mateřské hvězdy, kde může voda na jejich povrchu existovat v kapalném stavu (pokud je přítomna), ačkoliv jedna z planet by potřebovala mít specifickou atmosféru, která by umožnila výskyt vody na jejím povrchu. Kolem mateřské hvězdy oběhnou jednou za 4,9, respektive 11,4 dne a krouží ve vzdálenosti 0,025 a 0,044 AU. Vnitřní planeta dostává od své hvězdy o 15 % záření více, než Země od Slunce.

Odhaduje se, že stáří této planetární soustavy je zhruba 8 miliard roků, což je téměř dvakrát více než v případě Sluneční soustavy.

Mimochodem, během příštích několika desetiletí bude snadnější pro hypotetickou civilizaci na jedné z těchto planet detekovat Zemi než naopak,“ říkají astronomové. „Mezi roky 2044 až 2496 se bude Teegardenova hvězda nacházet v takové poloze vůči Sluneční soustavě, že její obyvatelé budou schopni detekovat Zemi použitím tzv. tranzitní metody a pozorovat, jak naše planeta přechází přímo přes sluneční disk.“

Článek informující o tomto objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics (arXiv.org preprint).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Červený trpaslík, Obyvatelná zóna, Exoplanety, Teegardenova hvězda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »