Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale University
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy
Autor: Haven Giguere/Yale University
Společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.

Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).

Podle astronomů je zatím známo pouze šest exoplanet (z celkového počtu 843), které obíhají kolem dvojhvězdy, ale žádná z nich se nenachází ve čtyřnásobném hvězdném systému.

„Cirkumbinární planety jsou extrémní případy ve vývoji planet,“ říká Meg Schwambová (Yale University), hlavní autorka zprávy přednesené 15. 10. 2012 na výroční konferenci Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society in Reno, Nevada. „Objev takovýchto systémů nás nutí vrátit se zpět k základním teoriím, abychom pochopili, jak takové planety mohou vzniknout a vyvíjet se v takto dynamicky se měnícím prostředí.“

Exoplaneta v systému čtyř hvězd Autor: Haven Giguere/Yale University
Exoplaneta v systému čtyř hvězd
Autor: Haven Giguere/Yale University
Druhý obrázek představuje rodinný portrét planetární soustavy PH1. Nově objevená planeta je zobrazena na tomto uměleckém díle jako černý kotouček (společně s hvězdnými skvrnami) na okraji jedné z hvězd vzájemně se zakrývající dvojice. Ve velké vzdálenosti, daleko za oběžnou drahou planety, se nachází druhá dvojice hvězd patřící k této planetární soustavě.

Planeta přezdívaná PH1 byla poprvé identifikována skupinou amatérských astronomů účastnících se na projektu Planet Hunters, což je program pod vedením Yale University, který si klade za cíl prohlížet astronomická data z družice Kepler a hledat v nich informace o případných planetách. Toto je první případ potvrzené exoplanety v rámci tohoto projektu.

Astronomové amatéři Kian Jek (San Francisco, Kalifornie) a Robert Gagliano (Cottonwood, Arizona) si všimli slabého poklesu jasnosti způsobeného planetou přecházející před mateřskou hvězdou, což je v současné době běžná metoda objevování exoplanet. Meg Schwambová, vedoucí týmu profesionálních astronomů na Yale University, potvrdila objev a určila parametry planety na základě následných pozorování pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m na Havajských ostrovech. Exoplaneta PH1 je plynný obr o průměru 6,2krát větším než Země, což znamená, že je poněkud větší než Neptun.

Nově objevená planeta obíhá kolem dvojice hvězd o hmotnostech 1,5 a 0,41 hmotnosti Slunce, které se při pohledu ze Země vzájemně zakrývají v periodě 20 dnů (za kterou oběhnou navzájem kolem sebe). Planeta kolem této dvojhvězdy oběhne jednou za 138 dnů. Ve vzdálenosti přibližně 1000 AU (tj. 1000 vzdáleností Země od Slunce) se nachází druhá dvojice hvězd, kroužící s první dvojicí kolem společného těžiště. Světlo překoná vzdálenost 1000 AU téměř za 6 dnů (pro porovnání: světlo ze Slunce dolétne na Zemi za 8 minut). Svět exoplanet stále překvapuje.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Yale University, PH1, Exoplaneta


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »