Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale University
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy
Autor: Haven Giguere/Yale University
Společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.

Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).

Podle astronomů je zatím známo pouze šest exoplanet (z celkového počtu 843), které obíhají kolem dvojhvězdy, ale žádná z nich se nenachází ve čtyřnásobném hvězdném systému.

„Cirkumbinární planety jsou extrémní případy ve vývoji planet,“ říká Meg Schwambová (Yale University), hlavní autorka zprávy přednesené 15. 10. 2012 na výroční konferenci Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society in Reno, Nevada. „Objev takovýchto systémů nás nutí vrátit se zpět k základním teoriím, abychom pochopili, jak takové planety mohou vzniknout a vyvíjet se v takto dynamicky se měnícím prostředí.“

Exoplaneta v systému čtyř hvězd Autor: Haven Giguere/Yale University
Exoplaneta v systému čtyř hvězd
Autor: Haven Giguere/Yale University
Druhý obrázek představuje rodinný portrét planetární soustavy PH1. Nově objevená planeta je zobrazena na tomto uměleckém díle jako černý kotouček (společně s hvězdnými skvrnami) na okraji jedné z hvězd vzájemně se zakrývající dvojice. Ve velké vzdálenosti, daleko za oběžnou drahou planety, se nachází druhá dvojice hvězd patřící k této planetární soustavě.

Planeta přezdívaná PH1 byla poprvé identifikována skupinou amatérských astronomů účastnících se na projektu Planet Hunters, což je program pod vedením Yale University, který si klade za cíl prohlížet astronomická data z družice Kepler a hledat v nich informace o případných planetách. Toto je první případ potvrzené exoplanety v rámci tohoto projektu.

Astronomové amatéři Kian Jek (San Francisco, Kalifornie) a Robert Gagliano (Cottonwood, Arizona) si všimli slabého poklesu jasnosti způsobeného planetou přecházející před mateřskou hvězdou, což je v současné době běžná metoda objevování exoplanet. Meg Schwambová, vedoucí týmu profesionálních astronomů na Yale University, potvrdila objev a určila parametry planety na základě následných pozorování pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m na Havajských ostrovech. Exoplaneta PH1 je plynný obr o průměru 6,2krát větším než Země, což znamená, že je poněkud větší než Neptun.

Nově objevená planeta obíhá kolem dvojice hvězd o hmotnostech 1,5 a 0,41 hmotnosti Slunce, které se při pohledu ze Země vzájemně zakrývají v periodě 20 dnů (za kterou oběhnou navzájem kolem sebe). Planeta kolem této dvojhvězdy oběhne jednou za 138 dnů. Ve vzdálenosti přibližně 1000 AU (tj. 1000 vzdáleností Země od Slunce) se nachází druhá dvojice hvězd, kroužící s první dvojicí kolem společného těžiště. Světlo překoná vzdálenost 1000 AU téměř za 6 dnů (pro porovnání: světlo ze Slunce dolétne na Zemi za 8 minut). Svět exoplanet stále překvapuje.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Yale University, PH1, Exoplaneta


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »