Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

Exoplaneta obíhající kolem vzdálené dvojhvězdy
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.

Planeta obíhá kolem dvojice hvězd ve vzdálenosti 480 miliónů kilometrů, což přibližně odpovídá vzdálenosti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Jeden oběh kolem dvojhvězdy absolvuje planeta přibližně za sedm let. Dvě hvězdy typu červeného trpaslíka jsou od sebe vzdáleny pouhých 11 miliónů kilometrů, což je zhruba 14 průměrů měsíční dráhy kolem Země.

Pozorování z HST představují první takový systém tří těles, jejichž existence byla potvrzena na základě využití techniky tzv. gravitační mikročočky. K výskytu gravitační mikročočky dojde v případě, když gravitace hvězdy v popředí (blíže k Zemi) zakřiví a zesílí světlo hvězdy v pozadí (vzdálenější vůči Zemi), která se na okamžik dostane do jedné přímky s bližší hvězdou. Specifický charakter zesílení světla může odhalit klíč k podstatě bližší hvězdy a případných planet.

Trojice objektů byla objevena v roce 2007 v rámci mezinárodní spolupráce pěti různých skupin: Microlensing Observations in Astrophysics (MOA), Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE), Microlensing Follow-up Network (MicroFUN), Probing Lensing Anomalies Network (PLANET) a Robonet Collaboration. Tato pozemní pozorování odhalila hvězdu a planetu, avšak detailní analýzy rovněž ukázaly třetí těleso, které astronomové nebyli schopni s konečnou platností rozlišit.

Pozemní pozorování naznačují dva možné scénáře pro systém tří těles: planeta o hmotnosti Saturnu obíhá kolem dvojice blízkých hvězd a nebo dvě planety – jedna o hmotnosti Saturnu a druhá o hmotnosti Země – obíhají kolem osamělé hvězdy,“ vysvětluje David Bennett z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, hlavní autor článku. Ostré snímky kosmického dalekohledu umožnily vědeckému týmu odlišení vzdálené a čočkující hvězdy z jejího sousedství ve velmi přeplněném hvězdném poli. „Model se dvěma hvězdami a jednou planetou je jediný odpovídající údajům z HST,“ dodává David Bennett.

Vědecký tým Davida Bennetta uskutečnil další pozorování prostřednictvím kamery Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. „Mohli jsme tak analyzovat téměř ideální uspořádání dvojhvězdy v popředí se vzdálenější hvězdou, která při tomto postavení výrazně zvýšila svoji jasnost a umožnila nám pozorovat záření dvojice hvězd,“ vysvětluje David Bennett.

Astronomická observatoř Kepler objevila deset dalších planet obíhajících kolem těsných dvojic hvězd, avšak tyto exoplanety obíhají mnohem blíže mateřských dvojhvězd, než je tomu v případě soustavy OGLE-2007-BLG-349.

Nyní, když vědecký tým ukázal, že „mikročočkování“ může úspěšně detekovat planety obíhající kolem binárního hvězdného systému, Hubbleův kosmický dalekohled může poskytnout nezbytnou roli v této nové oblasti nepřetržitého pátrání po exoplanetách.

Uvedené závěry vědeckého týmu byly přijaty k publikování v časopise The Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: OGLE-2007-BLG-349, HST, Exoplaneta, Gravitační čočka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »