Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae Autor: ESA–C. Carreau
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae
Autor: ESA–C. Carreau
Na základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.

Protoplanetární disky obsahují veškeré potřebné ingredience pro vytvoření planet. Jsou složeny převážně z plynného molekulárního vodíku, který je velmi průhledný a v podstatě neviditelný. Obvykle je mnohem snazší změřit záření „znečišťujících látek“, jako jsou malé částice prachu smíchané s plynem nebo jiné plynné složky a na základě jejich množství odhadnout celkovou hmotnost disku.

V minulosti vedla tato metoda ke značné nejistotě v odhadech hmotnosti molekulárního vodíku, avšak díky schopnosti a citlivosti kosmické observatoře Herschel v oboru dalekého infračerveného záření mohli astronomové použít nové mnohem přesnější metody. Využili k tomu blízkou příbuznou molekulu vodíku nazvanou deuterium, neboli „těžký“ vodík.

Protože poměr „normálního“ a „těžkého“ plynného vodíku je znám s mimořádně vysokou přesností na základě měření v sousedství naší Sluneční soustavy, na základě tohoto faktu lze určit celkovou hmotnost disku 10krát přesněji, než bylo možné doposud.

Použitím této techniky byla detekována podstatná hmotnost plynu v disku obklopujícím hvězdu TW Hydrae. Je to mladá hvězda v souhvězdí Hydry (Vodní had), která je od Země vzdálena 176 světelných roků.

Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae Autor: NASA/JPL-Caltech
Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae
Autor: NASA/JPL-Caltech
„Vůbec jsme neočekávali, že objevíme tak velké množství plynu v okolí hvězdy, jejíž stáří bylo určeno na 10 miliónů roků,“ říká profesor Edwin Bergin, University of Michigan, Ann Arbor, hlavní autor článku publikovaného v časopise Nature. „Tato hvězda má podstatně větší hmotnost, než bylo potřebné k vytvoření naší Sluneční soustavy. Mohla by se kolem ní vytvořit velmi neobvyklá planetární soustava s planetami hmotnějšími než Jupiter.“

Objev tak hmotného disku u hvězdy TW Hydrae je neobvyklý pro hvězdu tohoto věku, protože během několika miliónů roků se většina materiálu stává součástí centrální hvězdy nebo obřích planet, případně je vymeten pryč působením silného hvězdného větru.

„Na základě mnohem přesněji určené hmotnosti disku se můžeme dozvědět podstatně více o tomto systému, o možnosti vzniku planet a o dostupnosti ingrediencí, které mohou vést ke vzniku planet s výskytem života,“ dodává Edwin Bergin.

Astronomové skutečně na základě provedeného průzkumu pomocí družice Herschel již identifikovali TW Hydrae jako hvězdu s protoplanetárním diskem, který obsahuje dostatečné množství vody odpovídající ekvivalentu několika tisíc pozemských oceánů.

Nový způsob zjišťování hmotnosti protoplanetárních disků znamená, že objem materiálu, který je k dispozici – včetně vody – mohl být v minulosti podceněn nejen v tomto případě. Nové určení hmotnosti disků kolem jiných hvězd různého stáří poskytne mnohem lepší náhled na problematiku procesu formování planet.

„Mohou se zde projevit odlišné výsledky s ohledem na vznik planet u hvězd různého stáří,“ říká spoluautor článku profesor Thomas Henning, Max Planck Institute for Astronomy, Německo. „Stejně tak jako věk, kdy mají rodiče děti, má široké rozmezí, zdá se, že hvězda TW Hydrae leží někde na okraji rozpětí vhodného věku pro hvězdy. Ukazuje se, že tento specifický systém potřebuje delší čas na zformování planet a že planety mohou vzniknout i v pozdějším věku hvězdy.“

„Objev molekul těžkého vodíku byl možný díky novým pozorovacím schopnostem, kterými disponuje evropská infračervená kosmická observatoř Herschel, což umožňuje doslova skok kupředu při určování hmotnosti protoplanetárních disků v okolí hvězd,“ dodává Göran Pilbratt, vědecký pracovník ESA.

Zdroj: www.esa.int a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hershel Space Observatory, Protoplanetární disk, TW Hydrae, Exoplaneta


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »