Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

I hvězdy se mohou stát rodiči v pozdním věku

Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae Autor: ESA–C. Carreau
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae
Autor: ESA–C. Carreau
Na základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.

Protoplanetární disky obsahují veškeré potřebné ingredience pro vytvoření planet. Jsou složeny převážně z plynného molekulárního vodíku, který je velmi průhledný a v podstatě neviditelný. Obvykle je mnohem snazší změřit záření „znečišťujících látek“, jako jsou malé částice prachu smíchané s plynem nebo jiné plynné složky a na základě jejich množství odhadnout celkovou hmotnost disku.

V minulosti vedla tato metoda ke značné nejistotě v odhadech hmotnosti molekulárního vodíku, avšak díky schopnosti a citlivosti kosmické observatoře Herschel v oboru dalekého infračerveného záření mohli astronomové použít nové mnohem přesnější metody. Využili k tomu blízkou příbuznou molekulu vodíku nazvanou deuterium, neboli „těžký“ vodík.

Protože poměr „normálního“ a „těžkého“ plynného vodíku je znám s mimořádně vysokou přesností na základě měření v sousedství naší Sluneční soustavy, na základě tohoto faktu lze určit celkovou hmotnost disku 10krát přesněji, než bylo možné doposud.

Použitím této techniky byla detekována podstatná hmotnost plynu v disku obklopujícím hvězdu TW Hydrae. Je to mladá hvězda v souhvězdí Hydry (Vodní had), která je od Země vzdálena 176 světelných roků.

Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae Autor: NASA/JPL-Caltech
Porovnání hmotnosti protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae
Autor: NASA/JPL-Caltech
„Vůbec jsme neočekávali, že objevíme tak velké množství plynu v okolí hvězdy, jejíž stáří bylo určeno na 10 miliónů roků,“ říká profesor Edwin Bergin, University of Michigan, Ann Arbor, hlavní autor článku publikovaného v časopise Nature. „Tato hvězda má podstatně větší hmotnost, než bylo potřebné k vytvoření naší Sluneční soustavy. Mohla by se kolem ní vytvořit velmi neobvyklá planetární soustava s planetami hmotnějšími než Jupiter.“

Objev tak hmotného disku u hvězdy TW Hydrae je neobvyklý pro hvězdu tohoto věku, protože během několika miliónů roků se většina materiálu stává součástí centrální hvězdy nebo obřích planet, případně je vymeten pryč působením silného hvězdného větru.

„Na základě mnohem přesněji určené hmotnosti disku se můžeme dozvědět podstatně více o tomto systému, o možnosti vzniku planet a o dostupnosti ingrediencí, které mohou vést ke vzniku planet s výskytem života,“ dodává Edwin Bergin.

Astronomové skutečně na základě provedeného průzkumu pomocí družice Herschel již identifikovali TW Hydrae jako hvězdu s protoplanetárním diskem, který obsahuje dostatečné množství vody odpovídající ekvivalentu několika tisíc pozemských oceánů.

Nový způsob zjišťování hmotnosti protoplanetárních disků znamená, že objem materiálu, který je k dispozici – včetně vody – mohl být v minulosti podceněn nejen v tomto případě. Nové určení hmotnosti disků kolem jiných hvězd různého stáří poskytne mnohem lepší náhled na problematiku procesu formování planet.

„Mohou se zde projevit odlišné výsledky s ohledem na vznik planet u hvězd různého stáří,“ říká spoluautor článku profesor Thomas Henning, Max Planck Institute for Astronomy, Německo. „Stejně tak jako věk, kdy mají rodiče děti, má široké rozmezí, zdá se, že hvězda TW Hydrae leží někde na okraji rozpětí vhodného věku pro hvězdy. Ukazuje se, že tento specifický systém potřebuje delší čas na zformování planet a že planety mohou vzniknout i v pozdějším věku hvězdy.“

„Objev molekul těžkého vodíku byl možný díky novým pozorovacím schopnostem, kterými disponuje evropská infračervená kosmická observatoř Herschel, což umožňuje doslova skok kupředu při určování hmotnosti protoplanetárních disků v okolí hvězd,“ dodává Göran Pilbratt, vědecký pracovník ESA.

Zdroj: www.esa.int a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hershel Space Observatory, Protoplanetární disk, TW Hydrae, Exoplaneta


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »