Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  I pulsary mohou mít obyvatelné planety

I pulsary mohou mít obyvatelné planety

Umělecké ztvárnění obyvatelné planety u pulsaru
Autor: Amanda Smith, University of Cambridge

Teoreticky je možné, aby obyvatelné planety obíhaly i kolem pulsarů – rychle rotujících neutronových hvězd, které emitují krátké pulsy záření. Podle nových výzkumů však takové planety musí mít dostatečnou hmotnost a rozsáhlou hustou atmosféru, která přemění smrtící rentgenové paprsky a částice o vysokých energiích vyzařované pulsarem na teplo. Tyto závěry astronomů z University of Cambridge a Leiden University byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Pulsary jsou známy jako objekty s mimořádně extrémními podmínkami. Každý z nich představuje rychle rotující neutronovou hvězdu – smrštěné jádro velmi hmotné hvězdy, která na konci svého života explodovala jako supernova. Vzhledem k malému průměru pulsarů 10 až 30 km mají enormní magnetická pole, nabalují na sebe materiál z okolí a pravidelně na nich dochází k velkým vzplanutím rentgenového záření a částic o vysokých energiích.

Překvapivě navzdory tomuto nepřátelskému prostředí, jak již víme, mohou kolem neutronových hvězd obíhat planety. První exoplanety byly objeveny u pulsaru PSR B1257+12 – avšak nevíme, zda tyto planety obíhaly již kolem původní masivní hvězdy a její explozi v podobě supernovy přežily nebo se vytvořily až mnohem později. To zatím zůstává nezodpovězenou otázkou. Takové planety by však dostávaly málo viditelného světla, ale průběžně by byly bombardovány množstvím nebezpečného záření a hvězdného větru. Naskýtá se otázka: může na takových planetách existovat život?

Nejprve astronomové zkusili vypočítat obyvatelné zóny v okolí neutronových hvězd – rozložení drah kolem hvězd, kde se na povrchu planet může vyskytovat voda v kapalném stavu. Jejich výpočty ukázaly, že obyvatelná zóna kolem neutronové hvězdy může být tak velká, jako vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. Důležitým předpokladem je, že planeta musí být typu super-Země s hmotností dvakrát až desetkrát větší než u naší planety. Menší planety ztratí svoji atmosféru v průběhu několika tisíc roků v důsledku náporu hvězdného větru z pulsaru. Aby planeta toto bombardování přečkala, musí být její atmosféra alespoň miliónkrát hustější než zemské ovzduší – podmínky na povrchu takové planety u pulsaru by spíše připomínaly prostředí na dně hlubokého zemského moře.

Předpokládaný prachový disk v okolí neutronové hvězdy Autor: NASA
Předpokládaný prachový disk v okolí neutronové hvězdy
Autor: NASA
Astronomové studovali pulsar PSR B1257+12, který je od Země vzdálen zhruba 2 300 světelných roků a testovali jej jako zkušební vzorek pomocí rentgenové kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory. Ze tří planet obíhajících kolem pulsaru dvě patří mezi super-Země s hmotnostmi 4× až 5× většími než u Země a obíhají dostatečně blízko pulsaru, aby je mohl zahřívat. Podle Alessandro Patruna z Leiden University, spoluautora studie: „Teplota na planetách může být vyhovující pro výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Avšak stále ještě nevíme, zda tyto dvě super-Země mají ty správné, tj. extrémně husté atmosféry.“

Do budoucna by chtěli Alessandro Patruno a spoluautor studie Mihkel Kama z Cambridge's Institute of Astronomy pozorovat pulsar mnohem detailněji a porovnat jej s jinými pulsary. Radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array), na jehož provozu spolupracuje Evropská jižní observatoř ESO, bude schopen ukázat, zda kolem neutronových hvězd existují prachové disky, které by byly předzvěstí budoucích planet. V naší Galaxii se nachází zhruba jedna miliarda neutronových hvězd, mezi nimi je asi 200 000 pulsarů. Doposud byly studovány 3 000 pulsarů a bylo u nich objeveno pouhých 5 planet!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cam.ac.uk
[2] outerplaces.com
[3] astronomie.nl/

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, Pulsar PSR B1257+12, Exoplaneta


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »