Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Planetární soustava u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

50. konference o výzkumu proměnných hvězd, pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti ve spolupráci s  Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,  se bude konat od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 v aule Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Hlavními odbornými tématy jsou výzkum proměnných hvězd a exoplanet, jejich pozorování našimi pozorovateli i ve velkých přehlídkových projektech a vesmírných misích, a metody zpracování naměřených dat. Přednášejícími jsou nejen profesionální astronomové, ale i amatérští astronomové z devíti zemí světa.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 252 z 29. 11. 2018

Konference o výzkumu proměnných hvězd je tradičním setkáním amatérských i profesionálních zájemců o proměnné hvězdy pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS), od roku 1963 do 90. let minulého století pod záštitou brněnské hvězdárny a planetária. Tehdejší ředitel dr. O. Obůrka také celý pozorovací program pro amatéry založil a řadu let řídil. První konference se konala jako celostátní seminář v zasedací síni brněnské radnice. Od té doby se konference konaly pravidelně na podzim, později i v různých městech a účastnilo se jich pokaždé několik desítek astronomů z řad profesionálů i amatérů.

Letošní jubilejní 50. konference proběhne o víkendu od 30. 11. do 2. 12. 2018 za účasti téměř  stovky účastníků z České a Slovenské republiky, Polska, Německa, Rakouska, Ukrajiny, Švýcarska a Maďarska.  Jedna přednáška zazní telemostem až z USA.  Program  konference  je  neobyčejně pestrý. V průběhu víkendu zazní 31 odborných přednášek. Součástí bude i ohlédnutí za historií SPHE ČAS a jejími úspěchy i představení plánů na další roky.

Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Ze zahraničních řečníků vystoupí např. Stella Kafka, prezidentka American Association of Variable Star Observers (AAVSO) s přednáškou o americkém pozorovacím programu proměnných hvězd. Gerald Handler z Astronomického centra Mikuláše Koperníka ve Varšavě představí výsledky kosmických misí BRITE a TESS. O fotometrických přehlídkách promluví Robert Szabó z Konkoly Observatory v Maďarsku. Exoplanetám a družici Kepler se bude věnovat ředitel Kuffnerovy hvězdárny ve Vídni Günther Wuchterl. 

Pravidelnými tématy konference jsou výsledky pozorování individuálních pozorovatelů, veřejných hvězdáren i vědeckých institucí, metody zpracování dat a jejich interpretace. Prezentované výsledky jsou často založeny na kvalitních měřeních českých a slovenských amatérských astronomů, kteří se často stávají autory nebo spoluautory odborných článků v prestižních astronomických časopisech.

Významným bodem konference je předání ceny Jindřicha Šilhána „Proměnář roku 2018“, která je každoročně předávána za mimořádná pozorování či dosažené výsledky v oboru proměnných hvězd. Tradiční součástí konference je společenský večer, který je vyvrcholením oslav 50. letého výročí konání konferencí pořádaných Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS)

Pozorování a studium proměnných hvězd má v České republice dlouhou historii. Sekce proměnných hvězd vznikla už roku 1924 jako Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých České astronomické společnosti. Dnes má SPHE ČAS přes 80 členů z řad amatérských, ale i profesionálních astronomů. Pozorování astronomů amatérů již probíhá na profesionální úrovni – nejeden z pozorovatelů disponuje vzdáleně ovládaným dalekohledem a vědeckou CCD kamerou. Za poslední půlstoletí se na činnosti SPHE podílelo více než tisíc pozorovatelů proměnných hvězd. Přestože se všichni tomuto oboru už nevěnují, zapojení do aktivit SPHE jim přineslo řadu poznatků a zkušeností a pomohlo v jejich nejen přírodovědném vzdělání. Mezi pozorovateli proměnných hvězd najdeme profesionální astronomy, přírodovědce, lékaře, učitele nebo politiky. Aktivity SPHE jsou dnes známy badatelům v oboru proměnných hvězd a exoplanet po celém světě, řada profesionálů využívá databázi a software, které vznikly pod záštitou SPHE.

Odkazy:

Web konference: http://var2.astro.cz/conference/2018/
Program: http://var2.astro.cz/conference/2018/#program
Fotogalerie z loňska: https://www.zonerama.com/sphecas/Album/3867480

Kontakty:

Mgr. Kateřina Hoňková
předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet
mail: katerina.honkova@astronomie.cz
mobil: 604 379 886

doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Kotlářská 2, 611 37 Brno
mail: zejda@physics.muni.cz, mzejda@volny.cz
telefon: 549 498 600, mobil 721 377 398

Pavel Suchan
tiskový tajemník a místopředseda České astronomické společnosti
mail: suchan@astro.cz
mobil: 737 322 815




O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Konference SPHE, SPHE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »