Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Jubilejní 50. konference o výzkumu proměnných hvězd

Planetární soustava u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

50. konference o výzkumu proměnných hvězd, pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti ve spolupráci s  Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,  se bude konat od pátku 30. listopadu do neděle 2. prosince 2018 v aule Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Hlavními odbornými tématy jsou výzkum proměnných hvězd a exoplanet, jejich pozorování našimi pozorovateli i ve velkých přehlídkových projektech a vesmírných misích, a metody zpracování naměřených dat. Přednášejícími jsou nejen profesionální astronomové, ale i amatérští astronomové z devíti zemí světa.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 252 z 29. 11. 2018

Konference o výzkumu proměnných hvězd je tradičním setkáním amatérských i profesionálních zájemců o proměnné hvězdy pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS), od roku 1963 do 90. let minulého století pod záštitou brněnské hvězdárny a planetária. Tehdejší ředitel dr. O. Obůrka také celý pozorovací program pro amatéry založil a řadu let řídil. První konference se konala jako celostátní seminář v zasedací síni brněnské radnice. Od té doby se konference konaly pravidelně na podzim, později i v různých městech a účastnilo se jich pokaždé několik desítek astronomů z řad profesionálů i amatérů.

Letošní jubilejní 50. konference proběhne o víkendu od 30. 11. do 2. 12. 2018 za účasti téměř  stovky účastníků z České a Slovenské republiky, Polska, Německa, Rakouska, Ukrajiny, Švýcarska a Maďarska.  Jedna přednáška zazní telemostem až z USA.  Program  konference  je  neobyčejně pestrý. V průběhu víkendu zazní 31 odborných přednášek. Součástí bude i ohlédnutí za historií SPHE ČAS a jejími úspěchy i představení plánů na další roky.

Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Letáček 50. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Jakub Juryšek, Kateřina Hoňková, Martin Mašek
Ze zahraničních řečníků vystoupí např. Stella Kafka, prezidentka American Association of Variable Star Observers (AAVSO) s přednáškou o americkém pozorovacím programu proměnných hvězd. Gerald Handler z Astronomického centra Mikuláše Koperníka ve Varšavě představí výsledky kosmických misí BRITE a TESS. O fotometrických přehlídkách promluví Robert Szabó z Konkoly Observatory v Maďarsku. Exoplanetám a družici Kepler se bude věnovat ředitel Kuffnerovy hvězdárny ve Vídni Günther Wuchterl. 

Pravidelnými tématy konference jsou výsledky pozorování individuálních pozorovatelů, veřejných hvězdáren i vědeckých institucí, metody zpracování dat a jejich interpretace. Prezentované výsledky jsou často založeny na kvalitních měřeních českých a slovenských amatérských astronomů, kteří se často stávají autory nebo spoluautory odborných článků v prestižních astronomických časopisech.

Významným bodem konference je předání ceny Jindřicha Šilhána „Proměnář roku 2018“, která je každoročně předávána za mimořádná pozorování či dosažené výsledky v oboru proměnných hvězd. Tradiční součástí konference je společenský večer, který je vyvrcholením oslav 50. letého výročí konání konferencí pořádaných Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS)

Pozorování a studium proměnných hvězd má v České republice dlouhou historii. Sekce proměnných hvězd vznikla už roku 1924 jako Sekce pozorovatelů hvězd měnlivých České astronomické společnosti. Dnes má SPHE ČAS přes 80 členů z řad amatérských, ale i profesionálních astronomů. Pozorování astronomů amatérů již probíhá na profesionální úrovni – nejeden z pozorovatelů disponuje vzdáleně ovládaným dalekohledem a vědeckou CCD kamerou. Za poslední půlstoletí se na činnosti SPHE podílelo více než tisíc pozorovatelů proměnných hvězd. Přestože se všichni tomuto oboru už nevěnují, zapojení do aktivit SPHE jim přineslo řadu poznatků a zkušeností a pomohlo v jejich nejen přírodovědném vzdělání. Mezi pozorovateli proměnných hvězd najdeme profesionální astronomy, přírodovědce, lékaře, učitele nebo politiky. Aktivity SPHE jsou dnes známy badatelům v oboru proměnných hvězd a exoplanet po celém světě, řada profesionálů využívá databázi a software, které vznikly pod záštitou SPHE.

Odkazy:

Web konference: http://var2.astro.cz/conference/2018/
Program: http://var2.astro.cz/conference/2018/#program
Fotogalerie z loňska: https://www.zonerama.com/sphecas/Album/3867480

Kontakty:

Mgr. Kateřina Hoňková
předsedkyně Sekce proměnných hvězd a exoplanet
mail: katerina.honkova@astronomie.cz
mobil: 604 379 886

doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Kotlářská 2, 611 37 Brno
mail: zejda@physics.muni.cz, mzejda@volny.cz
telefon: 549 498 600, mobil 721 377 398

Pavel Suchan
tiskový tajemník a místopředseda České astronomické společnosti
mail: suchan@astro.cz
mobil: 737 322 815




O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Konference SPHE, SPHE


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »