Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Různé typy exoplanet v představě výtvarníka Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Různé typy exoplanet v představě výtvarníka
Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!

Francois Fressin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) prezentoval tyto závěry na tiskové konference během setkání členů Americké astronomické společnosti v Long Beach (Kalifornie, USA).

Družice Kepler pátrá po planetách metodou, která zaznamenává pravidelně se opakující poklesy jasnosti hvězd v důsledku zastínění jejich povrchu obíhající planetou. Na základě pozorování družice bylo identifikováno celkem 2740 kandidátů na planety, a to u 2036 hvězd. Astronomové nyní zjišťují, které signály jsou skutečně odrazem kroužících planet. Zatím bylo pomocí pozemních pozorování z výše uvedeného počtu kandidátů potvrzeno 105 skutečně existujících exoplanet. Určitě budou v budoucnu potvrzeny i další planety, neboť družice Kepler je zatím nejlepším „lovcem“ exoplanet, jakého mají astronomové k dispozici.

Výzkumníci zjistili, že kolem 50 % zkoumaných hvězd krouží planety velikosti Země nebo větší na blízkých oběžných drahách. Po započtení velkých planet na vzdálených oběžných drahách dospěli k závěru, že planety vlastní až 70 % hvězd. Přítomnost planet byla zaznamenána téměř u všech hvězd podobných Slunci.

Charakteristiky planet objevených družicí Kepler Autor: NASA
Charakteristiky planet objevených družicí Kepler
Autor: NASA
Výzkumný tým rozdělil exoplanety do pěti základních skupin. Bylo zjištěno, že 17 % hvězd má planety o velikosti 0,8 až 1,25 průměru Země na drahách s oběžnou dobou kratší než 85 dnů (obíhají blíže než Merkur kolem Slunce). Přibližně jedna čtvrtina hvězd vlastní tzv. super-Země (průměr 1,25 až 2 průměry Země) obíhající na drahách s oběžnou dobou kratší než 150 dnů. (Větší planety lze na vzdálenějších drahách snáze objevit.) Kolem stejného počtu hvězd obíhají planety 2 až 4krát větší než Země (tzv. mini-Neptun) do vzdáleností s oběžnou dobou až 250 dnů.

Ještě větší planety jsou již méně četné. Pouze přibližně 3 % hvězd vlastní exoplanety o průměru 4 až 6 Zemí (velký Neptun) a pouze kolem 5 % hvězd krouží skutečně obří planety (průměr 6 až 22 průměrů Země) s dobou oběhu do 400 dnů.

V seznamu 859 exoplanet objevených na základě pozorování pozemskými i kosmickými dalekohledy se ukrývá rovněž 9 planet, které kolem svých mateřských hvězd obíhají v tzv. obyvatelné zóně (někdy se též označuje jako zóna života). Na povrchu planet obíhajících v této oblasti panují natolik příznivé podmínky, že se zde může vyskytovat voda v kapalném stavu. A to je jeden z předpokladů pro výskyt života.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety Kepler, Exoplaneta


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »