Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Každá šestá hvězda má planetu velikosti Země

Různé typy exoplanet v představě výtvarníka Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Různé typy exoplanet v představě výtvarníka
Autor: C. Pulliam a D. Aguilar (CfA)
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové začínají hledat planety velikosti Země obíhající kolem vzdálených hvězd. Nové analýzy dat ukázaly, že přibližně 17 % hvězd vlastní planety velikosti Země na drahách bližších, než obíhá planeta Merkur kolem Slunce. Jestliže je v naší Galaxii přibližně 100 miliard hvězd, může zde existovat nejméně 17 miliard planet velikosti Země!

Francois Fressin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) prezentoval tyto závěry na tiskové konference během setkání členů Americké astronomické společnosti v Long Beach (Kalifornie, USA).

Družice Kepler pátrá po planetách metodou, která zaznamenává pravidelně se opakující poklesy jasnosti hvězd v důsledku zastínění jejich povrchu obíhající planetou. Na základě pozorování družice bylo identifikováno celkem 2740 kandidátů na planety, a to u 2036 hvězd. Astronomové nyní zjišťují, které signály jsou skutečně odrazem kroužících planet. Zatím bylo pomocí pozemních pozorování z výše uvedeného počtu kandidátů potvrzeno 105 skutečně existujících exoplanet. Určitě budou v budoucnu potvrzeny i další planety, neboť družice Kepler je zatím nejlepším „lovcem“ exoplanet, jakého mají astronomové k dispozici.

Výzkumníci zjistili, že kolem 50 % zkoumaných hvězd krouží planety velikosti Země nebo větší na blízkých oběžných drahách. Po započtení velkých planet na vzdálených oběžných drahách dospěli k závěru, že planety vlastní až 70 % hvězd. Přítomnost planet byla zaznamenána téměř u všech hvězd podobných Slunci.

Charakteristiky planet objevených družicí Kepler Autor: NASA
Charakteristiky planet objevených družicí Kepler
Autor: NASA
Výzkumný tým rozdělil exoplanety do pěti základních skupin. Bylo zjištěno, že 17 % hvězd má planety o velikosti 0,8 až 1,25 průměru Země na drahách s oběžnou dobou kratší než 85 dnů (obíhají blíže než Merkur kolem Slunce). Přibližně jedna čtvrtina hvězd vlastní tzv. super-Země (průměr 1,25 až 2 průměry Země) obíhající na drahách s oběžnou dobou kratší než 150 dnů. (Větší planety lze na vzdálenějších drahách snáze objevit.) Kolem stejného počtu hvězd obíhají planety 2 až 4krát větší než Země (tzv. mini-Neptun) do vzdáleností s oběžnou dobou až 250 dnů.

Ještě větší planety jsou již méně četné. Pouze přibližně 3 % hvězd vlastní exoplanety o průměru 4 až 6 Zemí (velký Neptun) a pouze kolem 5 % hvězd krouží skutečně obří planety (průměr 6 až 22 průměrů Země) s dobou oběhu do 400 dnů.

V seznamu 859 exoplanet objevených na základě pozorování pozemskými i kosmickými dalekohledy se ukrývá rovněž 9 planet, které kolem svých mateřských hvězd obíhají v tzv. obyvatelné zóně (někdy se též označuje jako zóna života). Na povrchu planet obíhajících v této oblasti panují natolik příznivé podmínky, že se zde může vyskytovat voda v kapalném stavu. A to je jeden z předpokladů pro výskyt života.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety Kepler, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »