Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Kepler-90 – zmenšená varianta Sluneční soustavy

Porovnání Sluneční soustavy a systému kolem hvězdy Kepler-90
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel

Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.

Nově objevená exoplaneta s označením Kepler-90i je horká kamenná planeta přibližně 1,3× větší než Země. Obíhá kolem mateřské hvězdy Kepler-90 (která je též známa pod označením KOI-351, KIC 11442793 nebo 2MASS 18574403+4918185) v periodě 14,4 dne, a tudíž se nachází tak blízko, že její průměrná povrchová teplota podle předpokladu vystupuje až na 427 °C.

Nejvzdálenější z planet u hvězdy Kepler-90 obíhá v podobné vzdálenosti, jako Země kolem Slunce. „Planetární soustava Kepler-90 představuje miniaturní verzi Sluneční soustavy,“ říká Andrew Vanderburg, astronom na University of Texas v Austinu. „Máme zde malé vnitřní planety a velké vnější planety, avšak všechny jsou namačkány mnohem blíž k sobě.“

Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Porovnání planetárních drah v soustavě Kepler-90 a se Sluneční soustavou
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Objev v datech z kosmického teleskopu Kepler byl učiněn pomocí počítačového programu, který se sám „učí“. „Přesně tak, jak jsme předpokládali, jsou v našich archivovaných datech z družice Kepler ukryté budoucí objevy, čekající na ten správný pracovní nástroj nebo na technologie k jejich odhalení,“ říká Paul Hertz, ředitel NASA’s Astrophysics Division ve Washingtonu, který nebyl členem vědeckého týmu. „Objev ukazuje, že naše data mohou být studnicí poznání dostupnou pro netradiční výzkumy v nadcházejících letech.“

Kepler-90 je hvězda podobná Slunci, avšak všech jejích osm planet je natěsnáno v prostoru odpovídajícím vzdálenosti Země od Slunce. Nově objevená exoplaneta Kepler-90i krouží kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti 18 miliónů km. Pro porovnání, planeta Merkur ve Sluneční soustavě obíhá s periodou 88 dnů ve vzdálenosti 58 miliónů km. Proto panují na povrchu planety Kepler-90i vysoké teploty a není pravděpodobné, že by na ní mohl existovat život, jaký známe na Zemi. Uspořádání planetární soustavy kolem hvězdy Kepler-90 naznačuje, že planety se mohly zformovat ve větším rozmezí vzdáleností a následně migrovat na dráhy, kde je pozorujeme dnes.

Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Observatoř Kepler prohledala pouze malou oblast kolem hvězdy
Autor: NASA/Ames Research Center/Wendy Stenzel
Nejvzdálenější planeta s označením Kepler-90h je plynným obrem velikosti Jupitera, která kolem mateřské planety oběhne za 331,6 dne. Nelze však vyloučit, že ve větších vzdálenostech od hvězdy krouží ještě další planety. Jak je znázorněno na připojeném publikovaném obrázku, astronomická kosmická observatoř Kepler studovala pouze její nejbližší okolí. Ve Sluneční soustavě se nacházejí planety mnohem dále od naší hvězdy. Pokud ve vyznačené oblasti kolem hvězdy Kepler-90 skutečně existují další planety, s největší pravděpodobností nebudou přecházet přes kotouček hvězdy (nebudou nastávat tzv. tranzity) a observatoř Kepler je tudíž nebude schopna detekovat. K jejich případnému odhalení bude nutno použít jiné pozorovací metody a jiné teleskopy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetární soustava, Kepler-90, Exoplaneta


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »