Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Na některých exoplanetách může existovat větší pestrost života než na Zemi

Na některých exoplanetách může existovat větší pestrost života než na Zemi

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

Nová studie naznačuje, že některé exoplanety mohou mít lepší podmínky pro rozvoj života než naše Země. „To je překvapující závěr,“ říká Stephanie Olson, vedoucí vědecká pracovnice. „Ukazuje nám to, že na některých exoplanetách s globálním oceánem a příznivým prouděním mohou být lepší podmínky podporující život, který je mnohem hojnější i mnohem aktivnější než život na Zemi.“

Objev exoplanet akceleroval pátrání po životě za hranicemi Sluneční soustavy. Obrovské vzdálenosti k těmto planetám však znamenají, že je nemožné je efektivně zkoumat pomocí kosmických sond, takže vědci musí pracovat s nástroji dálkového průzkumu, jako jsou teleskopy k pochopení toho, jaké podmínky převládají na různých exoplanetách. Uskutečnění testování těchto pozorování na dálku vyžaduje přípravu důmyslných modelů klimatu na planetách a jeho vývoje umožňujícího vědcům rozpoznat, které z těchto vzdálených planet mohou hostit život.

Nové shrnutí této práce prezentovala na kongresu Goldschmidt Geochemistry Congress v Barceloně Stephanie Olson (University of Chicago), která popsala probíhající výzkum za účelem poznání nejlepšího prostředí pro život na exoplanetách:

Pátrání po životě ve vesmíru, které provádí NASA, je zaměřeno na tzv. obyvatelné zóny, které kolem většiny hvězd existují. Na povrchu planet obíhajících v těchto oblastech by mohly být příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody v podobě oceánů. Avšak ne všechny oceány jsou dostatečně vhodné pro život – některé oceány budou lepším místem pro život než jiné v důsledku charakteru globální cirkulace.“

Vědecký tým pod vedení Stephanie Olson modeloval možné podmínky na různých typech exoplanet pomocí softwaru ROCKE-3-D vyvinutého na NASA's Goddard Institute for Space Studies (GISS), který umožňuje simulovat klima a obyvatelnost oceánů na rozdílných typech exoplanet.

Naše práce byla zaměřena na identifikování oceánů exoplanet, které mají největší způsobilost hostit celkově překypující a aktivní život. Život v pozemských oceánech závisí na vzestupných proudech, které navracejí živiny z temných hlubin oceánů do jejich prosluněných oblastí, kde probíhá fotosyntéza. Více výstupních proudů znamená větší dodávku živin. To jsou podmínky, které musíme na exoplanetách vyhledávat.“

Vědci modelovali rozmanitost vhodných exoplanet a byli schopni definovat, jaké typy planet mají největší šanci na rozvoj a udržení prosperující biosféry.

Předpokládaný rozmanitý svět exoplanet, z nichž některé mohou být obyvatelné Autor: PHL@UPR Arecibo, phl.upr.edu/NASA/ESA/Hubble
Předpokládaný rozmanitý svět exoplanet, z nichž některé mohou být obyvatelné
Autor: PHL@UPR Arecibo, phl.upr.edu/NASA/ESA/Hubble
Použili jsme model cirkulujícího oceánu k rozpoznání, které planety budou mít nejvhodnější výstupné proudy a tudíž poskytují mimořádně obyvatelné oceány. Zjistili jsme, že vyšší hustota atmosféry, pomalejší rychlost rotace a přítomnost kontinentů poskytuje vyšší četnost výstupných proudů v oceánu. Dalším výsledkem je, že Země nemůže být optimálně obyvatelná – život se může vyskytovat někde jinde na planetách, které jsou dokonce mnohem příznivější pro život než Země.“

Budou existovat určitá omezení našich technologií, tudíž život je téměř určitě mnohem běžnější než zatím dovedeme pozorovat. To znamená, že naše pátrání po životě ve vesmíru bychom měli zaměřit na podmnožinu obyvatelných planet, které budou mít mnohem příhodnější a celkově aktivnější biosféry, protože se jedná o planety, kde život může být snadněji detekovatelný.“

Stephanie Olson poznamenává, že zatím nemáme k dispozici teleskopy, které by mohly identifikovat vhodné exoplanety a prověřit tyto hypotézy, avšak říká, že „teoreticky může tato práce inspirovat konstruktéry teleskopů a postarat se o to, že budoucí mise jako například navržené koncepce observatoří LUVOIR a HabEx mohou mít ty správné schopnosti; zatím víme, co chceme spatřit, a tak musíme zahájit přípravu na pozorování.“

Profesor Chris Reinhard (Georgia Institute of Technology) k tomu dodává: „Očekáváme oceány, které budou důležité při regulování některých velmi závažných na dálku detekovatelných signálů života na obyvatelných tělesech, avšak naše chápání oceánů za hranicemi Sluneční soustavy je v současné době na samotném počátku. Práce Stephanie Olson představuje významný a vzrušující krok podporující naše poznání exoplanetární oceánografie.“

První exoplaneta byla objevena v roce 1992 a v současné době známe více než 4 100 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Nejbližší známou exoplanetou je Proxima Centauri b, která je od Země vzdálena 4,25 světelného roku. Aktuálně je většina výzkumů zaměřených na pátrání po životě na exoplanetách orientována na ty, které se nacházejí v obyvatelných zónách hvězd, což je rozpětí vzdáleností od hvězdy, v nichž je na povrchu planet teplota umožňující výskyt kapalné vody. To je rozhodující pro život, jaký známe na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život na exoplanetách, Obyvatelná zóna, Oceány na exoplanetách, Exoplanety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »