Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Na některých exoplanetách může existovat větší pestrost života než na Zemi

Na některých exoplanetách může existovat větší pestrost života než na Zemi

Umělecké ztvárnění planetární soustavy u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/JPL-Caltech

Nová studie naznačuje, že některé exoplanety mohou mít lepší podmínky pro rozvoj života než naše Země. „To je překvapující závěr,“ říká Stephanie Olson, vedoucí vědecká pracovnice. „Ukazuje nám to, že na některých exoplanetách s globálním oceánem a příznivým prouděním mohou být lepší podmínky podporující život, který je mnohem hojnější i mnohem aktivnější než život na Zemi.“

Objev exoplanet akceleroval pátrání po životě za hranicemi Sluneční soustavy. Obrovské vzdálenosti k těmto planetám však znamenají, že je nemožné je efektivně zkoumat pomocí kosmických sond, takže vědci musí pracovat s nástroji dálkového průzkumu, jako jsou teleskopy k pochopení toho, jaké podmínky převládají na různých exoplanetách. Uskutečnění testování těchto pozorování na dálku vyžaduje přípravu důmyslných modelů klimatu na planetách a jeho vývoje umožňujícího vědcům rozpoznat, které z těchto vzdálených planet mohou hostit život.

Nové shrnutí této práce prezentovala na kongresu Goldschmidt Geochemistry Congress v Barceloně Stephanie Olson (University of Chicago), která popsala probíhající výzkum za účelem poznání nejlepšího prostředí pro život na exoplanetách:

Pátrání po životě ve vesmíru, které provádí NASA, je zaměřeno na tzv. obyvatelné zóny, které kolem většiny hvězd existují. Na povrchu planet obíhajících v těchto oblastech by mohly být příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody v podobě oceánů. Avšak ne všechny oceány jsou dostatečně vhodné pro život – některé oceány budou lepším místem pro život než jiné v důsledku charakteru globální cirkulace.“

Vědecký tým pod vedení Stephanie Olson modeloval možné podmínky na různých typech exoplanet pomocí softwaru ROCKE-3-D vyvinutého na NASA's Goddard Institute for Space Studies (GISS), který umožňuje simulovat klima a obyvatelnost oceánů na rozdílných typech exoplanet.

Naše práce byla zaměřena na identifikování oceánů exoplanet, které mají největší způsobilost hostit celkově překypující a aktivní život. Život v pozemských oceánech závisí na vzestupných proudech, které navracejí živiny z temných hlubin oceánů do jejich prosluněných oblastí, kde probíhá fotosyntéza. Více výstupních proudů znamená větší dodávku živin. To jsou podmínky, které musíme na exoplanetách vyhledávat.“

Vědci modelovali rozmanitost vhodných exoplanet a byli schopni definovat, jaké typy planet mají největší šanci na rozvoj a udržení prosperující biosféry.

Předpokládaný rozmanitý svět exoplanet, z nichž některé mohou být obyvatelné Autor: PHL@UPR Arecibo, phl.upr.edu/NASA/ESA/Hubble
Předpokládaný rozmanitý svět exoplanet, z nichž některé mohou být obyvatelné
Autor: PHL@UPR Arecibo, phl.upr.edu/NASA/ESA/Hubble
Použili jsme model cirkulujícího oceánu k rozpoznání, které planety budou mít nejvhodnější výstupné proudy a tudíž poskytují mimořádně obyvatelné oceány. Zjistili jsme, že vyšší hustota atmosféry, pomalejší rychlost rotace a přítomnost kontinentů poskytuje vyšší četnost výstupných proudů v oceánu. Dalším výsledkem je, že Země nemůže být optimálně obyvatelná – život se může vyskytovat někde jinde na planetách, které jsou dokonce mnohem příznivější pro život než Země.“

Budou existovat určitá omezení našich technologií, tudíž život je téměř určitě mnohem běžnější než zatím dovedeme pozorovat. To znamená, že naše pátrání po životě ve vesmíru bychom měli zaměřit na podmnožinu obyvatelných planet, které budou mít mnohem příhodnější a celkově aktivnější biosféry, protože se jedná o planety, kde život může být snadněji detekovatelný.“

Stephanie Olson poznamenává, že zatím nemáme k dispozici teleskopy, které by mohly identifikovat vhodné exoplanety a prověřit tyto hypotézy, avšak říká, že „teoreticky může tato práce inspirovat konstruktéry teleskopů a postarat se o to, že budoucí mise jako například navržené koncepce observatoří LUVOIR a HabEx mohou mít ty správné schopnosti; zatím víme, co chceme spatřit, a tak musíme zahájit přípravu na pozorování.“

Profesor Chris Reinhard (Georgia Institute of Technology) k tomu dodává: „Očekáváme oceány, které budou důležité při regulování některých velmi závažných na dálku detekovatelných signálů života na obyvatelných tělesech, avšak naše chápání oceánů za hranicemi Sluneční soustavy je v současné době na samotném počátku. Práce Stephanie Olson představuje významný a vzrušující krok podporující naše poznání exoplanetární oceánografie.“

První exoplaneta byla objevena v roce 1992 a v současné době známe více než 4 100 potvrzených planet mimo Sluneční soustavu. Nejbližší známou exoplanetou je Proxima Centauri b, která je od Země vzdálena 4,25 světelného roku. Aktuálně je většina výzkumů zaměřených na pátrání po životě na exoplanetách orientována na ty, které se nacházejí v obyvatelných zónách hvězd, což je rozpětí vzdáleností od hvězdy, v nichž je na povrchu planet teplota umožňující výskyt kapalné vody. To je rozhodující pro život, jaký známe na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život na exoplanetách, Obyvatelná zóna, Oceány na exoplanetách, Exoplanety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »