Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Neobyčejná planetární soustava

Neobyčejná planetární soustava

Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet Autor: NASA/Tim Pyle
Planetární soustava s početnou rodinou exoplanet
Autor: NASA/Tim Pyle
Většina doposud objevených planetárních soustav se velmi odlišuje od Sluneční soustavy. Mnoho z nich obsahuje obří plynné planety, které krouží v kompaktním uspořádání po oběžných drahách v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Mimořádným případem v tomto ohledu je nová planetární soustava, jejíž objev byl ohlášen 15. 10. 2012 – houf pěti planet je doslova namačkán v okolí hvězdy – v oblasti menší než jedna dvanáctina vzdálenosti Země od Slunce!

„Toto je extrémní případ kompaktní planetární soustavy,“ říká Darin Ragozzine, vědecký pracovník University of Florida. „Pokud pochopíme vznik takovéto soustavy, je naděje, že porozumíme rovněž vzniku ostatních typů planetárních soustav, a také tomu, proč většina planetárních soustav se tak odlišuje od stavby Sluneční soustavy.“

Tento nový planetární systém pojmenovaný KOI-500 byl objeven na základě dat získaných družicí Kepler, která je určena k objevování exoplanet. „Je opravdu vzrušující skutečností, že družice Kepler objevila již stovky hvězd s větším počtem tranzitujících planet,“ říká Darin Ragozzine. „Toto je nejlépe zdokumentovaná soustava, která nám toho může hodně říci nejen o planetách, ale také o její stavbě v porovnání se Sluneční soustavou.“

Skutečností, že téměř všechny doposud objevené planetární soustavy jsou tak odlišné od Sluneční soustavy, jsou astronomové udiveni, protože z dosavadních výzkumů vyplývá, že naše Sluneční soustava je výstřední. Výzkum z roku 2010 vede k závěru, že pouze asi 10 až 15 % hvězd ve vesmíru má kolem sebe podobné planety, jaké vlastní naše Slunce: s terestrickými planetami v blízkosti hvězdy a několik plynných obřích planet ve vnějších oblastech planetární soustavy.

Avšak nová neobyčejná planetární soustava, objevená v datech získaných družicí Kepler, obsahuje několik planet soustředěných v malém rozmezí v okolí mateřské hvězdy, což vede k závěru, že naše Sluneční soustava může být vskutku výjimečná.

Planetární soustava KOI-500 Autor: www.SPACE.com
Planetární soustava KOI-500
Autor: www.SPACE.com
„Ze stavby této planetární soustavy můžeme odvodit, že její planety nevznikly ve svých současných polohách,“ říká Darin Ragozzine. „Planety mohly být původně rozprostřeny na mnohem větším prostoru a mohly migrovat směrem ke hvězdě do mimořádně kompaktního uspořádání, jak to vidíme dnes.“

Existuje několik teorií vysvětlujících vznik velkých planet ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které zahrnují migraci planet směrem k mateřské hvězdě a zase směrem do vnějších oblastí během procesu vzniku planetární soustavy. Avšak proč se vnitřní planety včetně Země nepřiblížily ke Slunci do jeho těsné blízkosti?

„Nevíme, proč k tomu nedošlo ve Sluneční soustavě,“ říká Darin Ragozzine a dodává, že soustava KOI-500 „se stala prubířským kamenem pro budoucí teorie, které se budou snažit vysvětlit, jak tato kompaktní planetární soustava vznikla. Studium tohoto systému bude inspirovat nové teorie k vysvětlení, proč naše Sluneční soustava je tak odlišná.“

Pětice objevených planet v soustavě KOI-500 oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 1,0; 3,1; 4,6; 7,1 a 9,5 dne (což je délka místního „roku“).

Všech 5 planet doslova sviští v těsné blízkosti hvězdy, navzdory tomu, že obsahují materiál na několik zeměkoulí (jejich průměry 1,3krát až 2,6krát převyšují velikost naší Země). Planetární soustava KOI-500 je od Země vzdálena přibližně 1100 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lyry. Stáří ústřední hvězdy bylo odhadnuto na jednu miliardu roků, její hmotnost odpovídá hmotnosti Slunce, avšak je poněkud menší (0,74 průměru Slunce).

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická observatoř Kepler, KOI-500, Exoplaneta


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »