Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nové nástroje umožňujúce detekciu života

Nové nástroje umožňujúce detekciu života

Umelecká predstava budúceho Thirty Meter Telescope
Autor: Caltech/IPAC-TMT

Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne obyvateľné planéty nám takisto naskýtajú otázku: Ako môžeme zistiť, či na týchto planétach existuje život?

Na Caltechu, v the Exoplanet Technology Laboratory (ET Lab), profesor Dimitri Mawet a jeho výskumný tím vyvýjali novú stratégiu skenovania exoplanét za účelom hľadania biologických známok, akým je napríklad kyslík či metán. Tieto molekuly väčšinou nemajú dlhú životnosť, pretože sa viažu s inými molekulami. Na Zemi sú hojne zastúpené vďaka organizmom, ktoré ich vylučujú. Nájdenie oboch týchto molekul v okolí inej planéty by bolo silným indikátorom prítomnosti života.

Štúdia publikovaná v časopisoch Astrophysical Journal a the Astronomical Journal demonštruje, ako táto nová technika navývaná vysoko-disperzná koronografia (high-dispersion coronagraphy) môže byť použitá na hľadanie mimozemských biologických znakov s plánovaným Thirty Meter Telescope (TMT), ktorý po svojom dokončení v roku 2020 bude najväčším optickým teleskopom na svete.

Pomocou teoretických i laboratórnych modelov vedci ukazujú, že táto technika môže odhaliť známky života na planétach podobných Zemi okolo trpasličích hviezd spektrálnej triedy M – ktoré sú menšie a chladnejšie ako naše Slnko, a zároveň najbežnejším typom hviezd v Galaxii. Táto stratégia pátrania môže byť aplikovaná aj na hviezdy ako je Slnko, a to pomocou budúcich teleskopov akými sú Habitable Exoplanet Imaging Mission (HabEx) a Large UV/Optical/IR Surveyor (LUVOIR).

Nová technika zahŕňa tri hlavné zložky: koronograf, sadu optických vlákien a spektrometer s vysokým rozlíšením. Koronografy sú zariadenia, ktoré v ďalekohľadoch blokujú alebo odstraňujú jas hviezdy, aby sme mohli odhaliť slabšie planéty. Tieto prístroje sú potrebné, pretože hviezdy zatieňujú svoje planéty, čo nám znemožňuje ich detekciu. Veľa rôznych koronografov sú v súčasnosti v štádiu vývoja.

Potom, čo získame obrázok planéty, je ďalším krokom štúdia atmosféry planéty pomocou spektrometra – nástroja, ktorý rozkladá svetlo planét, vďaka čomu môžeme identifikovať chemické zloženie atmosféry. A zistiť tak prítomnosť kyslíka či metánu. Väčšina koronografov pracuje so spektrometrami s nízkym rozlíšením. Nová metóda však pracuje s vysokým rozlíšením, čo ponúka hneď viacero výhod.

Jednou z hlavných predností je pomáhať s ďalším pretriedením nežiadúceho svetla hviezd. Vďaka vysokému rozlíšeniu sú spektrálne charakteristiky planét podrobnejšie, čo uľahčuje odlíšiť svetlo hviezdy a svetlo planéty. To znamená, že pri tejto metóde koronograf nemusí byť tak dôsledný pri odbúravaní svetla hviezd.

Ďalšou výhodou použitia spektrometra s vysokým rozlíšením spočíva v bohatosti dát. Okrem toho, že poskytuje viac podrobností o molekulárnom zložení atmosféry planéty, tieto nástroje by mali byť schopné odhaliť rýchlosť rotácie planéty a poskytovať približnú mapu povrchových vlastností a charakteru počasia.

Koronograf a spektrometer spolupracujú s optickými vláknami, ktoré taktiež dokážu odfiltrovať svetlo hviezd – čo bolo prekvapivým zistením laboratórnych experimentov.

Vedci budú túto techniku skúmať na Keck Observatory. Hoci prístrojové vybavenie ešte neumožňuje študovať Zemi podobné planéty (k tomu je potrebný Thirty Meter Telescope), je tento systém schopný odhaliť nové informácie o atmosférach veľkých plynných exoplanétach, vrátane exotických druhov, ktoré sa v našej Slnečnej sústave nenachádzajú. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Život ve vesmíru, Exoplanenty, TRAPPIST, Trappist-1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »