Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta u jasné hvězdy Vegy

Objevena exoplaneta u jasné hvězdy Vegy

Umělecké ztvárnění velmi hmotné planety obíhající kolem Vegy
Autor: Fossart/CC BY-SA 4.0

Astronomové objevili důkazy existence obří planety obíhající kolem Vegy, což je mladá hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lyry. „Vega je dostatečně jasná, takže ji můžeme pozorovat i za soumraku, kdy ostatní hvězdy jsou přezářeny slunečním světlem,“ říká Samuel Quinn, astronom na Harvard and Smithsonian Center for Astrophysics. „Bylo by vskutku vzrušující, kdybychom našli planetu obíhající kolem Vegy, protože to nabízí do budoucna nové možnosti výzkumu,“ dodává Samuel Quinn.

Vega je hvězdou spektrálního typu A označujícího hvězdy, které jsou větší, mladší a mnohem rychleji rotují kolem své osy v porovnání se Sluncem. Je známa také jako alfa Lyrae, Gliese 721 nebo HD 172167. Hvězda je stará pouhých 455 milionů roků a její hmotnost dosahuje dvou hmotností Slunce.

Kolem své osy se otočí jednou za 16 hodin – což je mnohem rychleji v porovnání s rotací Slunce, jehož rotační perioda je 27 pozemských dnů. „Takovéto bleskurychlé tempo může činit astronomům problémy při shromažďování dat o pohybu hvězdy a při zjištění, zda kolem ní obíhá nějaká planeta,“ říká Samuel Quinn.

V rámci výzkumu analyzoval Samuel Quinn se svými spolupracovníky 1 524 spekter Vegy shromážděných v průběhu 10 dnů na Fred Lawrence Whipple Observatory v Arizoně. Objevili signál kolísající radiální rychlosti s periodou 2,43 dne, za kterou exoplaneta oběhne kolem Vegy. Pokud je skutečně způsoben obíhající planetou, její minimální hmotnost by byla 20 hmotností Země. Odpovídalo by to planetě typu Jupitera, pokud je její dráha ve shodě s rotací hvězdy.

Měla by přinejmenším velikost planety Neptun, potenciálně by mohla být tak velká jako Jupiter a obíhat kolem Vegy blíže než Merkur kolem Slunce,“ říká Spencer Hurt, absolvent vysoké školy na Department of Astrophysical and Planetary Sciences at the University of Colorado, Boulder. „Taková blízkost ke hvězdě může kandidáta na exoplanetu nafouknout jako balón, a dokonce železo může být přítomno v její atmosféře v podobě páry.“

Kandidát na exoplanetu s dosavadním označením Vega b by se mohl rovněž zařadit jako druhá nejteplejší doposud známá planeta – s průměrnou povrchovou teplotou spalujících 2 980 °C.

Jedná se o velmi hmotnou soustavu, mnohem hmotnější než Sluneční soustava,“ říká Spencer Hurt. „V systému mohou být i další planety.“

Článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] colorado.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta Vega b, Exoplaneta, Hvězda Vega


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »