Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta u jasné hvězdy Vegy

Objevena exoplaneta u jasné hvězdy Vegy

Umělecké ztvárnění velmi hmotné planety obíhající kolem Vegy
Autor: Fossart/CC BY-SA 4.0

Astronomové objevili důkazy existence obří planety obíhající kolem Vegy, což je mladá hvězda ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lyry. „Vega je dostatečně jasná, takže ji můžeme pozorovat i za soumraku, kdy ostatní hvězdy jsou přezářeny slunečním světlem,“ říká Samuel Quinn, astronom na Harvard and Smithsonian Center for Astrophysics. „Bylo by vskutku vzrušující, kdybychom našli planetu obíhající kolem Vegy, protože to nabízí do budoucna nové možnosti výzkumu,“ dodává Samuel Quinn.

Vega je hvězdou spektrálního typu A označujícího hvězdy, které jsou větší, mladší a mnohem rychleji rotují kolem své osy v porovnání se Sluncem. Je známa také jako alfa Lyrae, Gliese 721 nebo HD 172167. Hvězda je stará pouhých 455 milionů roků a její hmotnost dosahuje dvou hmotností Slunce.

Kolem své osy se otočí jednou za 16 hodin – což je mnohem rychleji v porovnání s rotací Slunce, jehož rotační perioda je 27 pozemských dnů. „Takovéto bleskurychlé tempo může činit astronomům problémy při shromažďování dat o pohybu hvězdy a při zjištění, zda kolem ní obíhá nějaká planeta,“ říká Samuel Quinn.

V rámci výzkumu analyzoval Samuel Quinn se svými spolupracovníky 1 524 spekter Vegy shromážděných v průběhu 10 dnů na Fred Lawrence Whipple Observatory v Arizoně. Objevili signál kolísající radiální rychlosti s periodou 2,43 dne, za kterou exoplaneta oběhne kolem Vegy. Pokud je skutečně způsoben obíhající planetou, její minimální hmotnost by byla 20 hmotností Země. Odpovídalo by to planetě typu Jupitera, pokud je její dráha ve shodě s rotací hvězdy.

Měla by přinejmenším velikost planety Neptun, potenciálně by mohla být tak velká jako Jupiter a obíhat kolem Vegy blíže než Merkur kolem Slunce,“ říká Spencer Hurt, absolvent vysoké školy na Department of Astrophysical and Planetary Sciences at the University of Colorado, Boulder. „Taková blízkost ke hvězdě může kandidáta na exoplanetu nafouknout jako balón, a dokonce železo může být přítomno v její atmosféře v podobě páry.“

Kandidát na exoplanetu s dosavadním označením Vega b by se mohl rovněž zařadit jako druhá nejteplejší doposud známá planeta – s průměrnou povrchovou teplotou spalujících 2 980 °C.

Jedná se o velmi hmotnou soustavu, mnohem hmotnější než Sluneční soustava,“ říká Spencer Hurt. „V systému mohou být i další planety.“

Článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] colorado.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta Vega b, Exoplaneta, Hvězda Vega


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »