Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena nová super-Země v zóně života

Objevena nová super-Země v zóně života

Umělecká představa exoplanety HD 40307 Autor: Planetary Habitability Laboratory
Umělecká představa exoplanety HD 40307
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Nová planeta typu tzv. super-Země, na níž mohou existovat podobné klimatické podmínky jako na naší Zemi a může být vhodným místem pro život, byla objevena u blízké hvězdy HD 40307, která patří mezi oranžové trpaslíky podobné Slunci. O objev se zasloužil mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Mikko Tuomi (University of Hertfordshire) a Guillem Anglada-Escude (University of Goettingen).

Tato nová exoplaneta obíhá kolem mateřské hvězdy uvnitř tzv. obyvatelné zóny a je součástí planetární soustavy čítající 6 planet. Ještě donedávna astronomové předpokládali, že soustava obsahuje pouze tři planety obíhající příliš blízko hvězdy, než aby na nich mohla existovat voda v kapalném stavu. Avšak na základě nových pozorování byly objeveny tři další planety, které patří mezi super-Země. Do této kategorie astronomové řadí exoplanety hmotnější než Země (až do hmotnosti 10krát převyšující její hmotnost).

Porovnání Sluneční soustavy a planetárního systému HD 40307 Autor: Mikko Tuomi (University of Hertfordshire)
Porovnání Sluneční soustavy a planetárního systému HD 40307
Autor: Mikko Tuomi (University of Hertfordshire)
Mezi třemi nově objevenými planetami je jedna, která budí mimořádný zájem. Její hmotnost 7krát převyšuje hmotnost Země, její průměr byl určen na 1,9 až 2,5 průměru Země. Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti 90 miliónů km, takže dostává přibližně 67 % energie, které dopadá ze Slunce na naši planetu. Jeden oběh vykoná za 198 pozemských dnů. Tyto charakteristiky zvyšují pravděpodobnost, že se může jednat o obyvatelnou planetu. Na jejím povrchu je možný výskyt kapalné vody a stabilní atmosféry, což vytváří vhodné podmínky pro život. A co je také důležité, na planetě pravděpodobně dochází ke střídání dne a noci, čímž se zde vytvářejí podmínky ještě podobnější pozemskému prostředí.

Guillem Anglada-Escude říká: „Hvězda HD 40307 je naprosto klidná stará trpasličí hvězda, takže zde není důvod, proč by si taková planeta nemohla udržet podobné klimatické podmínky, jaké panují na Zemi.“

Hugh Jones (University of Hertfordshire) dodává: „Delší oběžná dráha nové planety znamená, že zdejší klima a složení atmosféry může zajišťovat vhodné podmínky pro podporu života. V zóně obyvatelnosti panují na přítomných planetách či jejich měsících příznivé podmínky: není zde ani moc horko, ani příliš zima. To ještě více zvyšuje pravděpodobnost možného života.“

Počátkem roku 2012 objevila družice Kepler exoplanetu na podobné dráze. Avšak tato planeta obíhající kolem hvězdy Kepler-22 je od Země vzdálena 600 světelných roků, zatímco nová super-Země s označením HD 40307g se nachází mnohem blíže. Od Země ji dělí vzdálenost pouhých 42 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Maliře.

Potenciálně obyvatelné exoplanety Autor: Planetary Habitability Laboratory
Potenciálně obyvatelné exoplanety
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Exoplaneta HD 40307g byla začleněna do katalogu obyvatelných planet, který postupně doplňuje Planetary Habitability Laboratory (PHL) na University of Puerto Rico. Zařadila se na 4. místo na základě podobnosti se Zemí. Profesor Abel Mendez Torres (PHL) prohlásil: „Průměrná teplota na povrchu této planety se může pohybovat kolem +9 °C za předpokladu přítomnosti atmosféry. Na jejím povrchu může rovněž docházet k výrazným sezónním změnám, v důsledku excentricity oběžné dráhy může teplota kolísat v rozmezí od -17 °C do +52 °C. Nicméně pořád ještě se jedná o extrémy, kterým jsou schopny se některé složitější formy života přizpůsobit.“

Zdroj: spaceref.com a phl.upr.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HD 40307, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »