Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Obří exoplaneta, která by podle současných teorií neměla existovat

Obří exoplaneta, která by podle současných teorií neměla existovat

Obří exoplaneta NGTS-1b obíhá kolem trpasličí hvězdy
Autor: University of Warwick/Mark Garlick

Astronomové objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří exoplanetu, která by podle současných teorií neměla existovat. Informace byly uveřejněny v článku, který byl nedávno přijat k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Existence monstrózní planety pojmenované NGTS-1b mění teorii vzniku planet, podle které by planeta této velikosti neměla vzniknout u tak malé hvězdy. Podle teorie mohou u malých hvězd snadno vzniknout malé kamenné planety, ale nemůže se zde shromáždit dostatečné množství hmoty ke vzniku planety velikosti Jupitera.

Nicméně NGTS-1b je plynný obr – vzhledem k jeho velikosti a teplotě patří do skupiny exoplanet, které označujeme termínem „horký Jupiter“. Patří do třídy exoplanet, které jsou přinejmenším tak velké jako planeta Jupiter ve Sluneční soustavě, ale její hmotnost je o 20 % nižší. Avšak na rozdíl od Jupitera NGTS-1b obíhá velmi blízko své mateřské hvězdy, a to ve vzdálenosti, která činí pouhá 3 % vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Jeden oběh vykoná za 2,65 dne, což znamená, že jeden „rok“ na této planetě trvá právě 2,65 pozemského dne.

Naopak mateřská hvězda je poměrně malá, zhruba s polovičním průměrem a hmotností v porovnání se Sluncem. Peter Wheatley z University of Warwick k tomuto objevu poznamenává: „Přestože exoplaneta NGTS-1b má obrovské rozměry, bylo obtížné ji objevit, neboť její mateřská hvězda je naopak velmi malá a svítí jen velmi slabě. Malé hvězdy jako tento červený trpaslík spektrální třídy M jsou ve skutečnosti ve vesmíru nejčetnější, takže je možné, že většina obřích planet ještě čeká na své objevení.“

NGTS-1b je první exoplanetou objevenou zařízením Next-Generation Transit Survey (NGST), které se skládá ze souboru 12 dalekohledů k důkladnému zkoumání oblohy. K objevu exoplanety astronomové dospěli na základě nepřetržitého sledování části noční oblohy v průběhu několika měsíců, kdy registrovali červené světlo hvězd pomocí nové kamery citlivé právě na oblast záření červené barvy. Zaznamenali poklesy světla hvězdy, které se opakovaly jednou za 2,65 dne, z čehož vyplynulo, že kolem hvězdy obíhá planeta pravidelně zakrývající pozorovanou stálici.

Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka Autor: University of Warwick/Mark Garlick
Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka
Autor: University of Warwick/Mark Garlick
Na základě těchto dat astronomové vysledovali dráhu planety NGTS-1b a vypočítali její velikost, polohu a hmotnost na základě změřených změn radiální rychlosti hvězdy. Ve skutečnosti touto metodou určíme, jak mnoho hvězda „kmitá“ v důsledku gravitačního působení obíhající planety. Byl to ten nejlepší způsob, jak určit parametry exoplanety NGTS-1b.

Hlavní autor studie Daniel Bayliss, rovněž z University of Warwick, poznamenává: „Objev NGTS-1b byl pro nás naprostým překvapením – tak hmotná planeta by neměla existovat u tak malé hvězdy. Co je však důležité, přes pochybnosti bylo odhaleno, že tento typ exoplanet zřejmě může být v naší Galaxii poměrně četný. S novým příslušenstvím soustavy dalekohledů Next-Generation Transit Survey budeme v pozorování pokračovat.“

Soubor dalekohledů NGTS, každý o průměru 20 cm, se nachází na Evropské jižní observatoři ESO, na observatoři Cerro Paranal, v samém srdci pouště Atacama na severu Chile. Je to jedno z mála zařízení, které řídí externí skupiny – anglické univerzity Warwick, Leicester, Cambridge a Queen's University Belfast spolupracující společně s Observatoire de Genève, DLR Berlin a Universidad de Chile.

Peter Wheatley, který je vedoucím NGTS, byl potěšen, když spatřil tyto strhující výsledky: „Pracovali jsme téměř desetiletí na vývoji souboru teleskopů NGTS. Je vzrušující sledovat objevy nových a neočekávaných typů exoplanet. Dívám se dopředu s očekáváním, jaké další nejrůznější typy planet ještě můžeme objevit.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] warwick.ac.uk
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, Exoplaneta NGTS-1b, Červený trpaslík


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »