Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Organizace SETI rozšiřuje "hon" na rádiové signály z cizích světů

Umělecká představa ukazuje hypotetickou planetu s měsícem obíhající červeného trpaslíka.
Autor: NASA

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život.

Instituce SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence) nyní poskytla nová vědecká data, která dokládají, že systémy obíhající kolem červených trpaslíků (dlouho žijící hvězdy, které jsou v průměru o miliardu let starší než naše Slunce) stojí za to prozkoumat.

Je to jeden z případů, kdy starší je lepší,“ říká astronom Seth Shostak z Kalifornie, kde sídlí organizace SETI, soukromá nezisková organizace pro hledání mimozemské civilizace. Starší hvězdné systémy měly více času vytvořit inteligentní druh.

Součástí dvouletého projektu je výběr z 70 000 červených trpaslíků a zkoumání 20 000 těch nejbližších společně s tělesy obíhajících kolem hvězdy.

Vědci budou využívat radiointerferometr Allenn Teleskop Array v severní Kalifornii, jedná se o skupinu 42 antén, které budou simultánně pozorovat tři hvězdy.

Budeme zkoumat cílené systémy v  kmitočtových pásmech mezi 1-10 GHz,“ doplňuje vědec Gerry Harp ze SETI.  „Zhruba polovina je v tzv. „magických frekvencích“ – míst, které jsou v přímém vztahu k základním matematickým konstantám. Je rozumné spekulovat, že by se mimozemšťané pokoušeli přilákat pozornost generovanými signály na těchto zvláštních frekvencích.“

Po dlouho dobu bylo hledání kolem červených trpaslíků vyloučeno, protože obyvatelné zóny jsou kolem tohoto druhu hvězd velmi malé. Červení trpaslíci jsou totiž hvězdy mnohem méně hmotné a chladnější než naše Slunce. Obyvatelná oblast se tudíž u nich nachází blíže než u hvězd podobných Slunci. Navíc její slapové síly způsobí vázanou rotaci planety (planeta se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své hvězdy). Tím pádem nastává problém, protože jedna strana planety je neustále horká, zatímco odvrácená je tmavá a chladná.

Nedávno však vědci zjistili, že pokud mají tyto světy oceány nebo atmosféru, může být teplo transportováno z osvícené strany na temnou stranu, a že tedy přístupná životu může být velká část povrchu. Kromě toho, data exoplanet naznačují, že jedna šestina až jedna polovina červených trpaslíků mají planety v obyvatelných zónách, což je procento srovnatelné nebo větší než u hvězd podobných Slunci.

Odborníci „loví“ stopy po mimozemské civilizaci po dobu šesti desetiletí, ale dosud nenalezli žádný důkaz. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: SETI, Exoplaneta, Červený trpaslík


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SAR1

Na tomto snímku je v přicházející oblačnosti vidět i PZ

Další informace »