Pátrání po dalších Zeměkoulích

Do doby před zhruba deseti lety si astronomové nebyli dokonce jisti ani tím, zda se mimo sluneční soustavu vyskytují jakékoliv planety. Těžko by jste sice hledali někoho, kdo by nevěřil, že tam, mimo naši soustavu, planety jsou, ale neměli jsme žádný přímý, hmatatelný důkaz o jejich existenci. Proto si všichni oddychli, když 5.října 1995 Michel Mayor a Didier Queloz oznámili, že objevili planetu obíhající okolo hvězdy 51 Pegasi. Objevy dalších planet pak přicházely jeden za druhým, v rychlém sledu a dnes jich tedy známe už 123.

Ale tyto nově objevené planetární systémy nejsou naší vlastní sluneční soustavě ani vzdáleně podobné. Mnoho z nich obsahuje velké plynné planety, větší než Jupiter nebo tyto planety obíhají extrémně blízko své mateřské hvězdy a tedy není na nich žádná šance na život. Zatím totiž bylo možné objevit pouze planety podobající se velikostí a oběžnou dráhou Jupiteru. Uvidět u jiných hvězd cokoli velikosti naší vlastní Země, to stávající technologie nedovoluje.

Naštěstí, je do budoucna připravována celá série pozemních a orbitálních observatoří, které by měly být schopny najít i "kamenné" planety typu Země, obíhající kolem jiných hvězd. NASA a ESA chtějí docílit toho, aby bylo možné takové planety také přímo fotografovat a zkoumat jejich atmosféry. Dá se totiž předpokládat, že nalezení velkého množství kyslíku v atmosféře, bude znamenat také nalezení života.

	Corot - 2006 ESA bude první, kdo se pustí do pátrání po skalnatých planetách. Orbitální observatoř Corot má startovat v roce 2006. Bude pečlivě monitorovat jas hvězd a hledat nepatrná ztlumení jejich jasu opakující se v pravidelných intervalech. Bude tedy hledat planety zákrytovou metodou, když planeta projde mezi Zemí a vzdálenou hvězdou, kterou tak zastíní. Pojem "průchodu" je stejný, jako nedávný přechod Venuše před Sluncem. Corot bude dostatečně citlivý na to, aby objevil skalnaté planety o rozměru jen 10x převyšující velikost Země.
	Eddington - 2007 Mise byla připravována na přesnost, která by mohla objevit planety i o poloviční velikosti Země. Mise ale byla nedávno zrušena, bohužel.
	Kepler - 2007 První kosmická observatoř NASA navržená pro nalezení planet třídy a velikosti Země na oběžné dráze kolem jiných hvězd. Přístroj je pojmenován po Johanesu Keplerovi, který odhalil a formuloval zákony planetárního pohybu. Vypuštění je naplánováno na rok 2007. Bude také užívat metody měření průchodů. K tomu bude Kepler vybaven extrémně citlivým fotometrem připojeným k metrovému dalekohledu. Bude kontrolovat jas stovek tisíců hvězd. Během jeho čtyřleté mise, by Kepler měl objevit mnoho objektů obíhajících okolo dalších hvězd. Jeho přístroj na měření intenzity světla bude tak citlivý, že by si měl již po několika hodinách pozorování povšimnout, že planeta o velikosti Země zakrývá svou hvězdu.
	Kosmická Interferometrická mise (SIM) - 2009 Další kosmická observatoř, jejíž vypuštění se plánuje na rok 2009. SIM ba měla být navedena na heliocentrickou dráhu podobnou té pozemské. Neměla by tedy být při pozorování rušena Zemí. Observatoř je navržena pro měření vzdálenosti ke hvězdám s neuvěřitelnou přesností. Její přesnost by měla být schopná zaznamenat vlastní pohyb hvězd způsobený gravitací jejích planet. Například, pokud by jste se dívali na sluneční soustavu hodně zdaleka, slunce by se jakoby houpalo v prostoru, díky gravitaci Jupiteru, Saturnu a dokonce i Země. SIM tedy bude schopna objevit na hvězdu působící přitažlivost planety o velikosti několika hmot Země.
	Hledač pozemských planet (TPF) - 2012-2015 Na rozdíl od předchozí mise, která bude hledat Zemi podobné planety nepřímo, Hledač pozemských planet (TPF) by je měl přímo vidět. Mise NASA je naplánovaná na rok 2012. TPF by měl být schopen rozlišit světlo vzdálených hvězd a jejich planet faktorem 1:100.000. Na konečném návrhu se ještě pracuje, ale zdá se, že půjde o skupinu kosmických lodi v sevřeném tvaru, které skládáním zachyceného světla z relativně "malých" zrcadel vytvoří o mnoho větší virtuální kosmický teleskop.  TPF bude pokračovat tam, kde SIM přestane. Bude mapovat "obyvatelnou zónu" hvězd do vzdálenosti asi 50 světelných let od Země. Nejenže bude schopen vidět v této zóně planety o velikosti Země, ale bude schopen analyzovat i složení jejich atmosfér. TPF tedy bude schopen prokázat přítomnost kyslíku, vodní páry, metanu a kysličníku uhličitého a tak by mohl nalézt znaky života v atmosférách těchto planet. Pokud nalezne známky života na dalších planetách, bude možné předpokládat, že je to pravděpodobně běžné v celé naší galaxii a možná dokonce i celém vesmíru.
	Darwin - 2014 Krátce po TPF by se ke slovu měl dostat projekt Darwin Evropské kosmické agentury. Mělo by se jednat o flotilu 8 kosmických lodí pracujících společně a hledající kromě planet zemského typu i chemikálie související se životními projevy. Darwin má být nejsilnější kosmickou observatoří, poskytující obrazy až 10x podrobnější než ty, které má poskytovat po roce 2009 James Webb Space Telescope. Hvězdy jsou ve viditelném světle až miliardkrát jasnější než planety, které je obíhají. Darwin to proto bude bude řešit pozorováním v infračerveném oboru spektra, kde je tento rozdíl o mnoho menší. Darwin je podobný projektu TPF a tak obě kosmické agentury NASA i ESA uvažují spolupráci při jejich návrhu.

Možná se tedy za dalších 10 let dozvíme, že nejsme ve vesmíru sami. Za pouhé jedno další desetiletí a méně než za 20 roků od objevu první planety obíhající okolo jiné hvězdy, by astronomové měli být schopni odpovědět na jednu z nejzákladnějších otázek lidstva - Jsme ve vesmíru sami?

Ale ani kladná odpověď nebude znamenat konec tohoto hledání. Vědci s novým vybavením dalších observatoří budou hledat dál a hlouběji v kosmickém prostoru.  A filozofové a teologové nejspíše dostanou novou práci - najít naše místo v přeplněném vesmíru.

Zdroj: Universe Today