Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pátrání po měsících u extrasolárních planet

Pátrání po měsících u extrasolárních planet

eddington_6L.jpg
Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje misi, díky které bychom byli schopni detekovat měsíce u vzdálených extrasolárních planet. Každý asi zná náš Měsíc. Vlci na něj vyjí, a ESA nedávno vyslala sondu SMART určenou na jeho pozorování. Ale v celé sluneční soustavě je na sto dalších oběžnic a každá je svět sám pro sebe. Měsíc (obecně) je přirozené těleso obíhající kolem mateřské planety. Bývá produktem planetárního formování a jeho velikost se může pohybovat od několika kilometrů až do řádově tisíců kilometrů. Mohou být i větší než například planety Merkur a Pluto.

Přistání na cizím měsíci

Na tak velké oběžnici jako je Titan, cíl sondy Huygens, který se dočká tohoto prvenství v roce 2005, je možné bez větších problémů přistát. Titan je větší než výše zmiňovaný Merkur a je největším měsícem plynného Saturnu. Čtyři další velké měsíce obíhají kolem jeho souseda Jupiteru. Jsou to Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Europa se dostala v poslední době do centra pozornosti kvůli domněnce, že pod celým jejím ledovým povrchem se nachází oceán. Někteří vědci si dokonce myslí, že by mohl ukrývat formy mimozemského mikroskopického života.

Obyvatelné měsíce?

eddington_4_l.jpg

Obyvatelné zóny okolo
hvězd různého typu

Na rok 2008 plánuje ESA vypustit sondu Eddington, která bude mít za úkol vyhledávat extrasolární planety. Bude pozorovat drobný pokles jasnosti hvězdy v době, kdy přes ni bude planeta přecházet. Předpokládá se, že bude možné detekovat planety nejen velikosti Jupitera, ale dokonce i menší než Mars. Pokud si představíme u nějaké vzdálené hvězdy náš Sluneční systém, mohli bychom v něm nalézt Titan a čtyři hlavní Jupiterovy měsíce! To by mohlo být obzvlášť zajímavé v případě, že by taková planeta s měsícem obíhala v podobné vzdálenosti jako Země okolo Slunce. Povrch takovéto oběžnice by totiž měl teplotu, při které by mohl existovat život.

Orbitální tanec

A jak by na tom byl měsíc podobný tomu našemu? Ten by byl bohužel příliš malý na to, abychom ho mohli přímo zaznamenat, ale jeho přítomnost by se projevila na pohybu planety a tyto poruchy už by Eddington pozorovat mohl. Země a Měsíc obíhají kolem své mateřské hvězdy jako dva tanečníci po parketu točící se kolem sebe. Tím mám na mysli, že Země nesleduje kolem Slunce striktně kruhovou (eliptickou) dráhu, ale je vychylována působením Měsíční gravitace. Rozdíl v čase, ve kterém by byla Země bez Měsíce v daném místě a ve kterém je tam s Měsícem, dosahuje až pěti minut. Eddington bude schopen takovéto variace objevit a ukázat, zda je planeta odtahována ze své kruhové dráhy. Kolik by tedy mohla nová sonda objevit cizích měsíců? Pokud se pokusíme o odhad na základě informací o naší Sluneční soustavě, dospějeme k číslu několik tisíc. Nikdo ale nezná přesný počet a to je skutečnost, která slibuje, že je, na co se těšit!

Zdroj: ESA




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »