Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy jako naše mohou být docela vzácné

Planetární soustavy jako naše mohou být docela vzácné

Ilustrační vyobrazení naší Sluneční soustavy

Jak časté jsou planetární soustavy podobné Sluneční soustavě? Podstatně méně běžné, než jsme si snad mohli myslet. Významná část planetárních soustav v okolí hvězd podobných Slunci měla velmi dynamickou minulost, která vyvrcholila pádem některých planet na centrální hvězdy.

Studie vypracovaná astrofyziky z Monash University (Austrálie) vrhá nové světlo na vzácnost naší Sluneční soustavy, která si nejenže zachovala své planety, ale udržela je na téměř kruhových oběžných drahách, čímž přispěla k životu prosperujícímu na Zemi.

Výzkum publikovaný nedávno v časopise Nature Astronomy kolektivem pracovníků, jehož vedoucím byl Lorenzo Spina z National Institute for Astrophysics v Itálii, rozšířil naše znalosti možných vývojových cest planetárních soustav, v souladu s výzkumem, který uskutečnil spoluautor Parth Sharma, čestný student na Monash University School of Physics and Astronomy.

Bez ohledu na technologie, které máme k dispozici, a nehledě na milióny blízkých hvězd podobných Slunci, pátrání po planetách podobných Zemi bude vždycky připomínat hledání příslovečné jehly v kupce sena,“ říká Parth Sharma. „Nicméně naše výsledky otevírají možnosti využití množství chemických látek k lepší identifikaci hvězd, které by mohly hostit planetární systémy podobné Sluneční soustavě.“

Tato zjištění představují důležitý zásadní objev v hvězdné astrofyzice a výzkumu exoplanet. Pátrání zdokonaluje vyhledávání parametrů potřebných pro budoucí průzkum potenciálních pohlcení planet a zkoumá počátky chemicky pekuliárních hvězd, což nám může říci mnoho o vývoji planetárních soustav a také jednotlivých planet, jako je Země.“

Hvězdy v binárních soustavách se zformovaly ze stejného materiálu, a proto by měly být chemicky identické. Avšak nedávné velmi přesné studie odhalily chemické odlišnosti mezi dvěma členy binárního systému složeného z hvězd podobných Slunci.

Sama existence těchto chemicky nehomogenních dvojhvězd představuje významný průlom v hvězdné astrofyzice a je příčinu napětí mezi teorií a pozorováním.

Dlouho nebylo jasné, jestli spousta odchylek ve složení je důsledkem chemických nehomogenit v protoplanetárním oblaku plynů, nebo zda se jedná o událost pohlcení planety, ke kterému došlo po zformování hvězd,“ říká Parth Sharma.

Vědecký tým provedl statistickou studii zahrnující 107 binárních soustav složených ze Slunci podobných hvězd, aby vůbec poprvé poskytl jednoznačné důkazy pro scénář pohlcení planet. Rovněž stanovili, že k pohlcení planety došlo u hvězd podobných Slunci s pravděpodobností mezi 20 až 35 %.

Z toho vyplývá, že podstatná část planetárních soustav prodělává velmi dynamický vývoj, který může kriticky a katastrofálně modifikovat jejich architektury, na rozdíl od naší Sluneční soustavy, která zachovala své planety na téměř kruhových oběžných drahách,“ dodává Parth Sharma.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejmladší planetární soustava, Exoplanety


48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »