Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Ukrajinští astronomové objevili 5 exokomet u hvězdy Beta Pictoris

Ukrajinští astronomové objevili 5 exokomet u hvězdy Beta Pictoris

Umělecký koncept ukazující exokomety v mladé hvězdné soustavě
Autor: NASA/JPL-Caltech

Na základě dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) tým astronomů z Ukrajiny detekoval tranzity pěti komet u hvězdy Beta Pictoris (β Pictoris), druhé nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malíře, která je od Země vzdálená 63 světelné roky. Beta Pictoris je spektrálního typu A5 s hmotností zhruba 1,8 hmotnosti Slunce a její stáří bylo odhadnuto na pouhých 20 miliónů roků.

Je obklopena cirkumstelárním diskem z plynů a prachu, velkým množstvím kometárních těles a dvěma obřími planetami: Beta Pictoris b a Beta Pictoris c.

Exoplaneta Beta Pictoris b je plynný obr o hmotnosti 9 až 13 hmotností planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 22 let ve vzdálenosti 9,8 astronomické jednotky (AU).

Beta Pictoris c má hmotnost 8,2 hmotnosti Jupitera a nachází se mnohem blíže mateřské hvězdě. Obíhá ve vzdálenosti 2,7 AU a její oběžná perioda je zhruba 1 200 dnů.

Krátkodobé optické variace jasnosti hvězdy Beta Pictoris byly poprvé oznámeny v roce 1995,“ napsali Dr. Yakiv Pavlenko a jeho spolupracovníci z Main Astronomical Observatory of the NAS of Ukraine a Astronomical Observatory of the Taras Shevchenko National University ve svém článku. „Vysvětlení jevu mechanismu rozptýleného světla hvězdy v důsledku protáhlého oblaku prachu nebo komou komety přecházející přes hvězdný disk bylo přijato jako nejpravděpodobnější možnost.“

V poslední době astronomové představili analýzu světelné křivky Beta Pictoris na základě dat z družice TESS. Objevili tři události tranzitů interpretovaných jako průchody exokomet napříč diskem hvězdy Beta Pictoris.

Účelem naší studie bylo uskutečnit další zkoumání světelné křivky hvězdy Beta Pictoris při pátrání po jevech tranzitů, které by mohly být interpretovány jako přechody exokomet přes hvězdný disk Beta Pictoris,“ dodávají astronomové.

V rámci studie astronomové analyzovali data družice TESS z archivu Mikulski Archive for Space Telescopes (MAST), který shromažďuje data z různých kosmických observatoří. Objevili pět nových výrazných jevů poklesu světelné křivky s tvary, které se podobaly očekávaným profilům křivek v důsledku přechodu kometám podobným těles přes kotouček hvězdy. Oběžné vzdálenosti tranzitujících objektů se pohybovaly v intervalu 0,5 až 1,5 AU.

Tyto nové tranzity mají asymetrické profily s velmi slabým poklesem jasnosti o 0,03 % a v trvání mezi 0,51 až 2,01 dne,“ uvádějí autoři.

Nově objevené tranzity jsou velmi podobné v trvání a hloubce k těmto slabým asymetrickým poklesům (kromě posledního, který je degradován zhoršeným zaměřováním sondy), které byly objeveny v roce 2019. Usoudili jsme, že mladý systém Beta Pictoris vykazuje významnou kometární aktivitu,“ dodávají astronomové.

Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Beta pictoris, Exokomety


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »