Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e
Autor: Haven Giguere
Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.

„To je náš první úlovek kamenné planety se zásadně odlišným chemickým složením,“ říká vedoucí výzkumného týmu Nikku Madhusudhan, vědecký pracovník v oboru fyziky a astronomie. „Povrch této planety je mnohem pravděpodobněji pokryt grafitem a diamanty než vodou a žulou.“

Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má poloměr 2krát větší než naše Země a hmotnost asi osminásobnou. Patří tedy mezi tzv. super-Země. Je jednou z 5 planet obíhajících kolem Slunci podobné hvězdy s označením 55 Cancri, která je od Země vzdálena 40 světelných roků. Promítá se do souhvězdí Raka a je viditelná i pouhým okem.

Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy mimořádně vysokou rychlostí – jeden oběh zvládne za 18 hodin (Země oběhne kolem Slunce jednou za 365 dnů). Její povrch je rozžhaven na vysokou teplotu asi 2 150 °C, má tedy velmi daleko k obyvatelným planetám.

Planeta byla poprvé pozorována v roce 2011 při jejím přechodu přes kotouček mateřské hvězdy, což umožnilo astronomům přesně určit její průměr. Tyto nové údaje v kombinaci s nedávnými odhady její hmotnosti dovolily vědcům (Madhusudhan a kol.) odvodit její chemické složení na základě modelů nitra planety a vypočítat veškeré možné kombinace chemických sloučenin, které by mohly vyhovovat těmto specifickým charakteristikám.

Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze Autor: Nikku Madhusudhan
Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze
Autor: Nikku Madhusudhan
Astronomové již dříve informovali, že mateřská hvězda obsahuje mnohem více uhlíku než kyslíku. Nikku Madhusudhan se spolupracovníky potvrdil, že v době vzniku planety bylo k dispozici značné množství stavebního materiálu v podobě uhlíku a karbidu křemíku, avšak pouze zanedbatelné množství vodního ledu.

Astronomové se rovněž domnívali, že exoplaneta 55 Cancri e obsahuje značné množství přehřáté vody za předpokladu, že by její chemické složení bylo podobné Zemi. Avšak nové výzkumy naznačují, že planeta vůbec neobsahuje vodu a zdá se být především složená z uhlíku (v podobě grafitu a diamantů), železa, karbidu křemíku a možná některých silikátů. Na základě výzkumu vědci usoudili, že nejméně třetinu její hmotnosti – což odpovídá téměř trojnásobku hmotnosti Země – mohou představovat diamanty.

„Naproti tomu nitro Země je bohaté na kyslík, ale mimořádně chudé na uhlík – obsahuje jej méně než jednu tisícinu hmotnosti,“ říká spoluautor článku Kanani Lee, geofyzik z Yale University.

Objev na uhlík bohaté super-Země znamená, že vzdálené kamenné planety nemohou být dále považovány za tělesa podobná Zemi, pokud se týká chemického složení jejich nitra, atmosféry či biologických podmínek. Objev rovněž otevírá nové směry pro výzkum chemických a fyzikálních procesů na cizích planetách velikosti Země. Na uhlík bohatý materiál planety by mohl ovlivňovat například její teplotní vývoj a deskovou tektoniku, vulkanismus, seismickou aktivitu či vytváření pohoří.

„Vlastnosti hvězd jsou určeny pouze jejich hmotností a věkem, a tak dobře známe jejich základní stavbu a vývoj,“ říká David Spergel, profesor astronomie a vedoucí astrofyzikálního výzkumu na Princeton University, který však nebyl spoluautorem výzkumu. „Planety jsou podstatně složitější. Tato na diamanty bohatá super-Země je zatím pravděpodobně jediným takovým příkladem z bohatého souboru objevených exoplanet. Jejich objevování a výzkum bude i nadále pokračovat.“

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 55 Cancri e, Exoplaneta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »