Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

V souhvězdí Raka objevena diamantová planeta

Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e Autor: Haven Giguere
Předpokládaná vnitřní struktura diamantové exoplanety 55 Cancri e
Autor: Haven Giguere
Nové výzkumy vědeckých pracovníků z Yale University vedou k závěru, že kamenná planeta o velikosti 2krát větší než Země obíhající kolem blízké hvězdy bude nejspíše diamantovou planetou. Na připojeném obrázku je předpokládaná struktura mimořádně horké exoplanety 55 Cancri e, jejíž povrch tvoří převážně grafit pokrývající tlustou vrstvu diamantů, pod níž leží vrstva minerálů na bázi křemičitanů. Uprostřed planety je roztavené jádro.

„To je náš první úlovek kamenné planety se zásadně odlišným chemickým složením,“ říká vedoucí výzkumného týmu Nikku Madhusudhan, vědecký pracovník v oboru fyziky a astronomie. „Povrch této planety je mnohem pravděpodobněji pokryt grafitem a diamanty než vodou a žulou.“

Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má poloměr 2krát větší než naše Země a hmotnost asi osminásobnou. Patří tedy mezi tzv. super-Země. Je jednou z 5 planet obíhajících kolem Slunci podobné hvězdy s označením 55 Cancri, která je od Země vzdálena 40 světelných roků. Promítá se do souhvězdí Raka a je viditelná i pouhým okem.

Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy mimořádně vysokou rychlostí – jeden oběh zvládne za 18 hodin (Země oběhne kolem Slunce jednou za 365 dnů). Její povrch je rozžhaven na vysokou teplotu asi 2 150 °C, má tedy velmi daleko k obyvatelným planetám.

Planeta byla poprvé pozorována v roce 2011 při jejím přechodu přes kotouček mateřské hvězdy, což umožnilo astronomům přesně určit její průměr. Tyto nové údaje v kombinaci s nedávnými odhady její hmotnosti dovolily vědcům (Madhusudhan a kol.) odvodit její chemické složení na základě modelů nitra planety a vypočítat veškeré možné kombinace chemických sloučenin, které by mohly vyhovovat těmto specifickým charakteristikám.

Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze Autor: Nikku Madhusudhan
Poloha hvězdy 55 Cancri na obloze
Autor: Nikku Madhusudhan
Astronomové již dříve informovali, že mateřská hvězda obsahuje mnohem více uhlíku než kyslíku. Nikku Madhusudhan se spolupracovníky potvrdil, že v době vzniku planety bylo k dispozici značné množství stavebního materiálu v podobě uhlíku a karbidu křemíku, avšak pouze zanedbatelné množství vodního ledu.

Astronomové se rovněž domnívali, že exoplaneta 55 Cancri e obsahuje značné množství přehřáté vody za předpokladu, že by její chemické složení bylo podobné Zemi. Avšak nové výzkumy naznačují, že planeta vůbec neobsahuje vodu a zdá se být především složená z uhlíku (v podobě grafitu a diamantů), železa, karbidu křemíku a možná některých silikátů. Na základě výzkumu vědci usoudili, že nejméně třetinu její hmotnosti – což odpovídá téměř trojnásobku hmotnosti Země – mohou představovat diamanty.

„Naproti tomu nitro Země je bohaté na kyslík, ale mimořádně chudé na uhlík – obsahuje jej méně než jednu tisícinu hmotnosti,“ říká spoluautor článku Kanani Lee, geofyzik z Yale University.

Objev na uhlík bohaté super-Země znamená, že vzdálené kamenné planety nemohou být dále považovány za tělesa podobná Zemi, pokud se týká chemického složení jejich nitra, atmosféry či biologických podmínek. Objev rovněž otevírá nové směry pro výzkum chemických a fyzikálních procesů na cizích planetách velikosti Země. Na uhlík bohatý materiál planety by mohl ovlivňovat například její teplotní vývoj a deskovou tektoniku, vulkanismus, seismickou aktivitu či vytváření pohoří.

„Vlastnosti hvězd jsou určeny pouze jejich hmotností a věkem, a tak dobře známe jejich základní stavbu a vývoj,“ říká David Spergel, profesor astronomie a vedoucí astrofyzikálního výzkumu na Princeton University, který však nebyl spoluautorem výzkumu. „Planety jsou podstatně složitější. Tato na diamanty bohatá super-Země je zatím pravděpodobně jediným takovým příkladem z bohatého souboru objevených exoplanet. Jejich objevování a výzkum bude i nadále pokračovat.“

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 55 Cancri e, Exoplaneta


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »