Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Vědci identifikovali 121 obřích exoplanet, které mohou vlastnit obyvatelné měsíce

Umělecké ztvárnění exoměsíce kroužícího kolem obří plynné exoplanety
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

V databázi kosmického teleskopu Kepler, který NASA vypustila v roce 2009, vědci identifikovali již tisíce planet za hranicemi Sluneční soustavy, které označujeme jako exoplanety. Hlavním cílem mise Kepler bylo pátrat po planetách, které se nacházejí v obyvatelných zónách jejich mateřských hvězd. To znamená, že nejsou ani příliš horké, ani příliš studené pro přítomnost kapalné vody – a potenciálně i života – pokud na nich existuje.

Terestrické (kamenné) planety jsou hlavním cílem při pátrání za účelem hledání života, protože některé z nich mohou být geologicky nebo atmosféricky podobné Zemi. Další oblast hledání poskytuje fakt, že během mise družice Kepler bylo identifikováno velké množství plynných obrů. Zatímco samotné obří planety nejsou vhodnými kandidáty pro výskyt jakéhokoliv života, předpokládá se, že planety podobné Jupiteru obíhající v obyvatelné zóně mohou vlastnit dostatečně velké kamenné měsíce, tzv. exoměsíce, na kterých by mohl život existovat.

V současné době známe 175 měsíců obíhajících kolem osmi planet Sluneční soustavy. Zatímco většina z těchto měsíců krouží kolem planet Jupiter a Saturn obíhajících mimo obyvatelnou zónu Slunce, nemusí to být případ jiných planetárních soustav,“ říká Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky a člen Alternative Earths Astrobiology Center, UCR (University of California, Riverside). „Zahrneme-li kamenné exoměsíce do našeho pátrání po existenci života ve vesmíru, značně vzroste počet míst, která můžeme studovat.“

Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Potenciálně obyvatelný exoměsíc v cizí planetární soustavě
Autor: NASA GSFC: Jay Friedlander and Britt Griswold
Astronomové zatím identifikovali 121 obřích planet obíhajících uvnitř obyvatelných zón jejich mateřských hvězd. Tyto plynné planety s průměrem odpovídajícím více než trojnásobku Země se vyskytují méně často než planety terestrické, avšak u většiny z nich se očekává přítomnost několika velkých měsíců.

Vědci předpokládají, že exoměsíce mohou poskytovat vhodné prostředí pro život, možná dokonce lepší než na Zemi. Avšak až dosud nebyla potvrzena přítomnost žádného exoměsíce.

Nyní jsme vytvořili databázi známých obřích planet v obyvatelných zónách v okolí mateřských hvězd – nejlepších kandidátů na přítomnost potenciálních exoměsíců, což nám může pomoci upřesnit jejich očekávané vlastnosti. Naše navazující studie mohou pomoci formovat konstrukci budoucích dalekohledů tak, abychom mohli vhodné měsíce detekovat, studovat jejich vlastnosti a pátrat po přítomnosti života,“ říká Michelle Hill, absolvent University of Southern Queensland, který spolupracuje se Stephenem Kane z UCR.

Název publikovaného článku je: Exploring Kepler Giant Planets in the Habitable Zone. Kromě již zmiňovaných autorů, kterými byli Stephen Kane a Michelle Hill, se na výzkumu dále podíleli Eduardo Seperuelo Duarte z Instituto Federal do Rio de Janeiro, Brazílie; Ravi K. Kopparapu z NASA Goddard Flight Center, Maryland; Dawn M. Gelino z NASA Exoplanet Science Institute, Caltech a Robert A. Wittenmyer z University of Southern Queensland.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ucrtoday.ucr.edu
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Obyvatelná zóna, Obyvatelné exoměsíce, Exoplanety


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos) z 5. a 6.3.2026

Kometa C/2024 E1 (Wierzchos) 5. a 6.3.2026. Snímek vznikl složením fotografií pořízených 5. a 6.3.2026, obě posazeny na hvězdné pozadí. Měřítko je 8.8 arcsec/px (zmenšeno 1.3x), sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla v obou případech 16 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod bzorem. Stopy komety jsou označeny kalendářními dny.

Další informace »