Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Vědci objevili planetu obíhající kolem nejbližší samostatné hvězdy

Umělecká představa exoplanety u Barnardovy hvězdy.
Autor: Credit: ESO/M. Kornmesser

Pomocí Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (VLT ESO) astronomové objevili exoplanetu obíhající kolem známé Barnardovy hvězdy, nejbližší osamělé hvězdy u našeho Slunce. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování astronomů rovněž naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem hvězdy.

Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024

Barnardova hvězda, která se nachází pouhých šest světelných let od nás, je druhým nejbližším hvězdným systémem - po trojhvězdné skupině Alfa Centauri - a nejbližší samostatnou hvězdou k nám. Díky své blízkosti už v minulosti byla cílem hledání exoplanet podobných Zemi. Slibný objev z roku 2018 ale nebyl dosud potvrzen. Místo toho došlo k objevu jinému.

Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném dnes v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu VLT ESO, který se nachází na observatoři Paranal v Chile. „I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku. Astronomové hledali signály od možných exoplanet v okolí obyvatelné zóny Barnardovy hvězdy - tedy v oblasti, kde se na povrchu případné planety může vyskytovat kapalná voda.

Exoplanety v nejbližším okolí Slunce Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Exoplanety v nejbližším okolí Slunce
Autor: Credit: IEEC/Science-Wave – Guillem Ramisa
Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci. Červení trpaslíci totiž mají obyvatelnou zónu blíže svému povrchu, planety v nich tedy mají kratší oběžné doby a snáze se detekují. Červení trpaslíci jsou navíc lehčí a planety s nimi při oběhu více „cloumají“.

Barnard b, jak je nově objevená exoplaneta označena, je k Barnardově hvězdě dvacetkrát blíže než Merkur ke Slunci. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C. „Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu planety udržela kapalná voda.“

Pro svá pozorování astronomové použili vysoce přesný přístroj ESPRESSO, který je určen k měření kmitání hvězdy způsobeného gravitačním působením jedné nebo více obíhajících planet. Výsledky získané z těchto pozorování byly potvrzeny údaji z dalších přístrojů, které se rovněž specializují na lov exoplanet: HARPS na observatoři ESO La Silla, HARPS-N a CARMENES. Nová data zároveň nepotvrzují existenci exoplanety ohlášené v roce 2018.

Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů. K ověření existence těchto kandidátů však budou zapotřebí další pozorování pomocí ESPRESSO. „Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že planety s nízkou hmotností máme doslova za humny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO z 1. 10. 2024 (EN)



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Barnard b, Barnardova hvězda, Exoplaneta


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »