Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Sci-News.com

Výzkumný tým, jehož vedoucím je astronom Li Zeng z Harvard University, ukázal, že voda zřejmě může být hlavní složkou extrasolárních planet, jejichž velikost 2× až 4× převyšuje velikost Země. Své závěry astronomové představili 17. 8. 2018 na konferenci v Bostonu, Massachusetts, USA. Když byly objeveny první planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, vzbudilo to velký zájem ve snaze porozumět složení těchto planet a určit – mimo další cíle – jestli na nich panují odpovídající podmínky pro vznik a rozvoj života.

Současné nové analýzy dat z kosmického teleskopu Kepler (NASA) a astrometrické družice Gaia Evropské kosmické agentury ESA naznačují, že mnohé ze známých exoplanet mohou obsahovat více než 50 % vody. To je mnohonásobně více než u Země, která obsahuje pouze 0,023 % (hmotnostních) této životodárné tekutiny.

To bylo pro vědce nesmírným překvapením, ze kterého vyplývá, že musí existovat velké množství vodních světů,“ říká Li Zeng.

Velké množství ze 4 000 potvrzených exoplanet či z dalších doposud objevených kandidátů na planety za hranicemi Sluneční soustavy spadá do dvou kategorií podle velikosti: planety s poloměrem zhruba odpovídajícím 1,5 poloměru Země a planety s poloměrem zhruba 2,5× větším, než je zemský poloměr.

Podívali jsme se na to, jak hmotnost souvisí s poloměrem planety a vypracovali jsme model, který může vysvětlit jejich vzájemný poměr,“ vysvětluje Li Zeng.

Vodní planeta v představě výtvarníka Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vypracovaný model napovídá, že exoplanety s poloměrem odpovídajícím 1,5 poloměru Země inklinují být kamennými tělesy (typicky jsou 5× hmotnější než naše planeta), zatímco exoplanety s poloměrem 2,5 zemských poloměrů (jejich hmotnosti se pohybují kolem desetinásobku Země) jsou pravděpodobně vodními tělesy.

Povrchová teplota na těchto planetách se předpokládá v rozmezí 200 až 500 °C. Jejich povrch může být zahalen hustou atmosférou, ve které dominuje vodní pára. Pod vzdušným obalem se nachází vrstva kapalné vody. Pokud bychom se dostali ještě níže, můžeme očekávat, že se zde voda pod vysokým tlakem proměňuje na led ještě dříve, než bychom dosáhli na kamenné jádro planety,“ říká Li Zeng.

Krása tohoto modelu spočívá v tom, že přesně vysvětluje, jak složení exoplanet souvisí s našimi známými fakty o nich. Naše data napovídají, že zhruba 35 % známých exoplanet, které jsou větší než Země, může být bohaté na vodu. Tyto vodní světy se pravděpodobně zformovaly podobným způsobem jako jádra obřích plynných planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) ve Sluneční soustavě,“ dodává Li Zeng.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vodní exoplanety, Exoplanety


25. vesmírný týden 2026

25. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

17 hod. 20 min. starý Měsíc.

Další informace »