Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Sci-News.com

Výzkumný tým, jehož vedoucím je astronom Li Zeng z Harvard University, ukázal, že voda zřejmě může být hlavní složkou extrasolárních planet, jejichž velikost 2× až 4× převyšuje velikost Země. Své závěry astronomové představili 17. 8. 2018 na konferenci v Bostonu, Massachusetts, USA. Když byly objeveny první planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, vzbudilo to velký zájem ve snaze porozumět složení těchto planet a určit – mimo další cíle – jestli na nich panují odpovídající podmínky pro vznik a rozvoj života.

Současné nové analýzy dat z kosmického teleskopu Kepler (NASA) a astrometrické družice Gaia Evropské kosmické agentury ESA naznačují, že mnohé ze známých exoplanet mohou obsahovat více než 50 % vody. To je mnohonásobně více než u Země, která obsahuje pouze 0,023 % (hmotnostních) této životodárné tekutiny.

To bylo pro vědce nesmírným překvapením, ze kterého vyplývá, že musí existovat velké množství vodních světů,“ říká Li Zeng.

Velké množství ze 4 000 potvrzených exoplanet či z dalších doposud objevených kandidátů na planety za hranicemi Sluneční soustavy spadá do dvou kategorií podle velikosti: planety s poloměrem zhruba odpovídajícím 1,5 poloměru Země a planety s poloměrem zhruba 2,5× větším, než je zemský poloměr.

Podívali jsme se na to, jak hmotnost souvisí s poloměrem planety a vypracovali jsme model, který může vysvětlit jejich vzájemný poměr,“ vysvětluje Li Zeng.

Vodní planeta v představě výtvarníka Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vypracovaný model napovídá, že exoplanety s poloměrem odpovídajícím 1,5 poloměru Země inklinují být kamennými tělesy (typicky jsou 5× hmotnější než naše planeta), zatímco exoplanety s poloměrem 2,5 zemských poloměrů (jejich hmotnosti se pohybují kolem desetinásobku Země) jsou pravděpodobně vodními tělesy.

Povrchová teplota na těchto planetách se předpokládá v rozmezí 200 až 500 °C. Jejich povrch může být zahalen hustou atmosférou, ve které dominuje vodní pára. Pod vzdušným obalem se nachází vrstva kapalné vody. Pokud bychom se dostali ještě níže, můžeme očekávat, že se zde voda pod vysokým tlakem proměňuje na led ještě dříve, než bychom dosáhli na kamenné jádro planety,“ říká Li Zeng.

Krása tohoto modelu spočívá v tom, že přesně vysvětluje, jak složení exoplanet souvisí s našimi známými fakty o nich. Naše data napovídají, že zhruba 35 % známých exoplanet, které jsou větší než Země, může být bohaté na vodu. Tyto vodní světy se pravděpodobně zformovaly podobným způsobem jako jádra obřích plynných planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) ve Sluneční soustavě,“ dodává Li Zeng.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vodní exoplanety, Exoplanety


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »