Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planety mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené

Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Sci-News.com

Výzkumný tým, jehož vedoucím je astronom Li Zeng z Harvard University, ukázal, že voda zřejmě může být hlavní složkou extrasolárních planet, jejichž velikost 2× až 4× převyšuje velikost Země. Své závěry astronomové představili 17. 8. 2018 na konferenci v Bostonu, Massachusetts, USA. Když byly objeveny první planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, vzbudilo to velký zájem ve snaze porozumět složení těchto planet a určit – mimo další cíle – jestli na nich panují odpovídající podmínky pro vznik a rozvoj života.

Současné nové analýzy dat z kosmického teleskopu Kepler (NASA) a astrometrické družice Gaia Evropské kosmické agentury ESA naznačují, že mnohé ze známých exoplanet mohou obsahovat více než 50 % vody. To je mnohonásobně více než u Země, která obsahuje pouze 0,023 % (hmotnostních) této životodárné tekutiny.

To bylo pro vědce nesmírným překvapením, ze kterého vyplývá, že musí existovat velké množství vodních světů,“ říká Li Zeng.

Velké množství ze 4 000 potvrzených exoplanet či z dalších doposud objevených kandidátů na planety za hranicemi Sluneční soustavy spadá do dvou kategorií podle velikosti: planety s poloměrem zhruba odpovídajícím 1,5 poloměru Země a planety s poloměrem zhruba 2,5× větším, než je zemský poloměr.

Podívali jsme se na to, jak hmotnost souvisí s poloměrem planety a vypracovali jsme model, který může vysvětlit jejich vzájemný poměr,“ vysvětluje Li Zeng.

Vodní planeta v představě výtvarníka Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vodní planeta v představě výtvarníka
Autor: Wikipedia Commons/Lucianomendez
Vypracovaný model napovídá, že exoplanety s poloměrem odpovídajícím 1,5 poloměru Země inklinují být kamennými tělesy (typicky jsou 5× hmotnější než naše planeta), zatímco exoplanety s poloměrem 2,5 zemských poloměrů (jejich hmotnosti se pohybují kolem desetinásobku Země) jsou pravděpodobně vodními tělesy.

Povrchová teplota na těchto planetách se předpokládá v rozmezí 200 až 500 °C. Jejich povrch může být zahalen hustou atmosférou, ve které dominuje vodní pára. Pod vzdušným obalem se nachází vrstva kapalné vody. Pokud bychom se dostali ještě níže, můžeme očekávat, že se zde voda pod vysokým tlakem proměňuje na led ještě dříve, než bychom dosáhli na kamenné jádro planety,“ říká Li Zeng.

Krása tohoto modelu spočívá v tom, že přesně vysvětluje, jak složení exoplanet souvisí s našimi známými fakty o nich. Naše data napovídají, že zhruba 35 % známých exoplanet, které jsou větší než Země, může být bohaté na vodu. Tyto vodní světy se pravděpodobně zformovaly podobným způsobem jako jádra obřích plynných planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) ve Sluneční soustavě,“ dodává Li Zeng.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vodní exoplanety, Exoplanety


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »