Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vypařující se planeta podobná Zemi objevena u umírající hvězdy

Vypařující se planeta podobná Zemi objevena u umírající hvězdy

Pozůstatky planetární kůry rozbité slapovými silami v okolí bílého trpaslíka
Autor: Mark Garlick/University of Warwick

Astronomové detekovali lithium v atmosférách čtyř chladných a starých bílých trpaslíků; u jednoho z nich se rovněž projevuje atmosférický draslík. Tyto dva relativně překypující alkalické prvky vzhledem k sodíku a vápníku důrazně napovídají, že všechny čtyři hvězdy pohlcují fragmenty kamenných planet podobných Zemi či Marsu.

V minulosti jsme pozorovali všechny druhy hmoty podobné materiálu pláště a jádra, avšak chybělo nám definitivní odhalení planetární kůry,“ říká Mark Hollands, astronom na Department of Physics at the University of Warwick. „Lithium a draslík jsou dobrými indikátory materiálu kůry a nejsou přítomny ve vysokých koncentracích v plášti nebo jádru planet.“

Mark Hollands se svými spolupracovníky analyzoval pořízená data pro více než 1 000 bílých trpaslíků získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia. Zkontrolovali rovněž 30 000 spekter bílých trpaslíků z přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS) publikovaných v průběhu uplynulých 20 roků.

Podařilo se jim detekovat lithium v atmosférách čtyř bílých trpaslíků, jejichž stáří se pohybovalo v rozmezí 5 až 10 miliard roků: LHS 2534, WD J231726.74+183052.75, WD J182458.45+121316.82 a SDSS J133001.17+643523.69. Rovněž detekovali draslík u jedné z těchto hvězd, konkrétně u LHS 2534.

Na základě porovnání množství lithia a draslíku s dalšími prvky astronomové zjistili, že poměr chemických prvků odpovídá chemickému složení kůry kamenných planet, jestliže se tyto kůry vypařily a smíchaly s vnějšími plynnými vrstvami hvězd před dvěma milióny roků.

Vnější vrstvy bílých trpaslíků obsahují více než 300 000 gigatun (tj. miliard tun) kamenných úlomků, které zahrnují přes 60 gigatun lithia a 3 000 gigatun draslíku, což je ekvivalentní kouli o průměru 60 kilometrů podobné hustoty, jakou má zemská kůra.

Množství detekovaného materiálu kůry má podobnou hmotnost jako asteroidy, které se nacházejí ve Sluneční soustavě, což vede vědce k domněnce, že to, co pozorujeme okolo čtyř bílých trpaslíků, je materiál z rozpadlé planety, a nikoliv celá samotná planeta.

V jednom případě jsme se dívali na planetu zformovanou u hvězdy, která vznikla v oblasti označované jako galaktické halo, a to před 11 až 12,5 miliardami roků. Z toho plyne, že se musí jednat o jeden z nejstarších doposud pozorovaných planetárních systémů,“ říká Pier-Emmanuel Tremblay, rovněž z Department of Physics at the University of Warwick. „Další z těchto soustav se vytvořila kolem hvězdy s krátkou životností, která měla původní hmotnost více než čtyřikrát větší v porovnání se Sluncem, což je rekordní objev dodávající na významu a vymezující, jak rychle se mohou zformovat planety kolem svých mateřských hvězd.“

Článek byl publikován online v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Bílý trpaslík, Zanikající exoplanety


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »