Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b
Adam Denko Vytisknout článek

Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

Exoplaneta VHS 1256 b (kresba)
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI)

Exoplaneta VHS 1256 b se nachází 40 světelných roků od Země a obíhá kolem dvou hvězd v souhvězdí Havrana (Corvus). Obíhá je ve vzdálenosti 4× větší než Neptun kolem Slunce, což astronomům hraje do karet, protože se světlo z hvězdy nemíchá se zářením exoplanety. Jeden oběh jí trvá přes 10 000 let. Již první výsledky naznačují výskyt pohybujících se křemičitanů, vody, oxidu uhelnatého a zřejmě i uhličitého v její atmosféře.

Dalekohled Jamese Webba provedl za pouhých sedm hodin pozorování velice detailní analýzu části infračerveného záření vyzářeného exoplanetou. V tomto emisním spektru lze vyčíst informace o atmosféře. JWST ve spektru detekoval vodu (H2O), methan (CH4), oxid uhelnatý (CO) a náznaky oxidu uhličitého (CO2).

Spektrum pořízené pomocí přístrojů NIRSpec a MIRI nám také přiblížilo podmínky panující v atmosféře exoplanety. Vědci identifikovali oblačnost tvořenou křemičitany, která je pravděpodobně rozdělena do vrstev podle velikosti částic. Ty mohou připomínat kouř, ale větší mohou vypadat jako velmi horká zrnka písku. Důvodem, proč setrvávají křemičitany ve výškách v atmosféře exoplanety je její nízká gravitace, oproti například trochu větším hnědým trpaslíkům.

Spektrum exoplanety VHS 1256 b z přístrojů MIRI a NIRspec Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI) SCIENCE: Brittany Miles (University of Arizona), Sasha Hinkle
Spektrum exoplanety VHS 1256 b z přístrojů MIRI a NIRspec
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI) SCIENCE: Brittany Miles (University of Arizona), Sasha Hinkle

Exoplaneta je poměrně mladá, vznikla před zhruba 150 miliony lety, a často dramaticky mění svou jasnost. Všechny tyto informace naznačují velice turbulentní podmínky doprovázené teplotou 830 °C. Každopádně je to poprvé, co bylo tolik různých látek detekováno v atmosféře jedné exoplanety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Jwst, Exoplaneta, VHS 1256 b


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »