Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Život v soustavě TRAPPIST-1 může ohrožovat vlastní hvězda

Život v soustavě TRAPPIST-1 může ohrožovat vlastní hvězda

Umělecké znázornění planetární soustavy u hvězdy TRAPPIST-1
Autor: NASA/R. Hurt/T. Pyle

Podle dvou nezávislých týmů astrofyziků z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a Lowell Center for Space Science and Technology je chování mateřské hvězdy v planetární soustavě TRAPPIST-1 velmi ohrožující pro případný život na planetách, které kolem ní obíhají. Některé z těchto planet totiž krouží v obyvatelné zóně, což zaručuje příznivé podmínky pro výskyt kapalné vody na povrchu a případný život.

V únoru 2017 astronomové oznámili, že hvězda TRAPPIST-1 vlastní přinejmenším sedm planetTRAPPIST-1b, c, d, e, f, g a h.

Všechny tyto planety mají rozměry podobné Zemi a Venuši nebo jsou jen nepatrně menší. Kolem mateřské hvězdy krouží ve velice krátkých periodách: 1,51; 2,42; 4,04; 6,06; 9,21; 12,35 a 20 dnů. Tři z těchto planet obíhají v tzv. obyvatelné zóně kolem mateřské hvězdy, což znamená, že mohou poskytovat útočiště s vhodnými podmínkami pro život.

Mateřská hvězda TRAPPIST-1 je červeným trpaslíkem. Nachází se v souhvězdí Vodnáře, od Země ji dělí vzdálenost 38,8 světelného roku. Hvězda je nepatrně větší než planeta Jupiter ve Sluneční soustavě a její hmotnost dosahuje pouze 86 % hmotnosti našeho Slunce. Velmi rychle rotuje a dochází u ní k velmi intenzivním vzplanutí ultrafialového záření.

V první nové studii, kterou vypracovali Manasvi Lingam a Avi Loeb z Center for Astrophysics (CfA), vzali vědci v úvahu mnoho faktorů, které mohou ovlivňovat podmínky na povrchu planet obíhajících kolem červených trpaslíků.

Pro soustavu TRAPPIST-1 se zabývali také tím, jaký dopad může mít teplota na ekologii a evoluci, zda ultrafialové záření centrální hvězdy může narušit atmosféry sedmi planet, které kolem ní obíhají.

Všechny tyto planety v soustavě TRAPPIST-1 se nacházejí mnohem blíže mateřské hvězdě, než činí vzdálenost Země od Slunce; tři z nich obíhají uvnitř obyvatelné zóny.

Představa obyvatelné zóny je založena na tom, že planety obíhají po takových oběžných drahách, které umožňují výskyt kapalné vody na jejich povrchu,“ říká Manasvi Lingam. „To však je pouze jeden faktor pro určení, zda na povrchu existují příznivé podmínky pro život.“ Astronomové zjistili, že planety kroužící kolem hvězdy TRAPPIST-1 by byly bombardovány silným ultrafialovým zářením o intenzitě mnohem vyšší, než jakému je vystavena Země.

Protože planety zasahuje velký příval záření z hvězdy, vyplývá z našich výzkumů, že atmosféry planet v soustavě TRAPPIST-1 budou z velké části zpustošeny,“ dodává Avi Loeb. „To by snížilo naděje na vývoj života a jeho pokračování.“

Astronomové odhadují, že šance na složitější život existující na některé ze tří planet obíhajících v obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka TRAPPIST-1 je menší než 1 % v porovnání s výskytem života na Zemi.

Článek autorů Manasvi Lingam a Avi Loeb byl publikován v časopise International Journal of Astrobiology.

Porovnání planetární soustavy TRAPPIST-1 a těles Sluneční soustavy Autor: ESO/O. Furtak
Porovnání planetární soustavy TRAPPIST-1 a těles Sluneční soustavy
Autor: ESO/O. Furtak
Ve druhé studii astrofyzička Cecilia Garraffo s kolektivem spoluautorů zjistila, že hvězda TRAPPIST-1 představuje ještě další hrozbu pro život na planetách, které kolem ní obíhají. Podobně jako Slunce vysílá do okolního prostoru proud nabitých částic.

Avšak tlak vyvíjený hvězdným větrem z hvězdy TRAPPIST-1 na její planety je 1000× až 100 000× větší, než jaký se uplatňuje při vlivu slunečního větru na Zemi. Vědci se domnívají, že magnetické pole hvězdy se propojí s magnetickými poli planet, které kolem ní obíhají, což umožní částicím intenzivního hvězdného větru přímo proniknout do planetárních atmosfér.

Pokud tento proud částic bude dostatečně silný, může to vést ke znehodnocení atmosfér planet a možná i k jejich úplnému vypaření. „Magnetické pole Země působí jako ochranný štít proti potenciálnímu negativnímu působení slunečního větru,“ říká Cecilia Garraffo.

Pokud by byla Země mnohem blíže Slunci a podléhala velkému náporu nabitých částic podobně, jak to musí dělat planety v okolí hvězdy TRAPPIST-1, náš planetární ochranný štít by se poměrně rychle zhroutil.

Článek, jehož autorkou je Cecilia Garraffo se svými spolupracovníky, bude publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Přestože tyto dvě studie napovídají, že pravděpodobnost života může být mnohem nižší, než se dříve předpokládalo, neznamená to, že planetární systém hvězdy TRAPPIST-1 či planety jiných soustav s hvězdou typu červeného trpaslíka zcela postrádají život.

Neřekli jsme definitivně, že lidé by měli zanechat pátrání po životě v okolí červených trpasličích hvězd,“ říká Jeremy Drake. „Avšak naše práce a práce našich kolegů ukázaly, že bychom se měli především zaměřit na četné hvězdy, které jsou velmi podobné Slunci.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Červený trpaslík, Trappist-1, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »