Astronomické výročí: Robert Hutchings Goddard

Robert Goddard se narodil v roce 1882 do rodiny obchodníků s noži. Již v dětství byl nadšeným kutilem a zvídavým badatelem. Kromě experimentů s elektřinou a domácími chemickými prostředky se v dospívání začal zabývat pyrotechnikou – jeho experimenty překvapivě dobře fungovaly.

Hlavním impulsem k celoživotní fascinaci raketami byla Válka světů, kultovní kniha H. G. Wellse. Mladý Goddard začal snít o cestách do vesmíru, k jiným planetám.

Po absolvování South High School v rodném městě se zapsal na místní Worcester Polytechnic Institute. Poté, co ho ukončil, získal po tříletém studiu Clark University doktorát z fyziky. Na této univerzitě zůstal pracovat, a to nejprve jako asistent, od roku 1919 pak jako profesor. Výuce na Clark University zůstal s přestávkami věrný až do konce svého života.

V roce 1912, nezávisle na ruském vědci Konstantinu Ciolkovském (1857 – 1935), vypracoval teorii raketových motorů na tuhá paliva. Těm se i v následujících letech věnoval, přestože již v té době započal s prací na revolučním díle – motorech na paliva kapalná. Tyto motory jsou však technologicky podstatně náročnější, takže Goddard byl postaven před vynalézání řady doplňujících technologií. V té době také pracoval na matematických výpočtech týkajících se rychlosti tělesa potřebné k opuštění zemské přitažlivosti.

V letech 1915 – 1923 pracoval pro americkou armádu. Výsledkem jeho činnosti byl protitankový raketomet, bazuka, využitý vojensky až ve 2. světové válce.

V roce 1924 se Robert Goddard oženil s Esther Christine Kiskovou (1901 – 1982), která mu byla při jeho výzkumech výraznou podporou. Manželství zůstalo bezdětné.

V roce 1925 publikoval práci Metoda dosahování extrémních výšek, v níž uvažoval o použití vícestupňových raket a o nutnosti pohonu tvořeného kyslíkem a vodíkem. Laboratorní testy prokázaly, že tento pohon je možný.
Jeho raketová kariéra odstartovala, navzdory výsměchu v dobovém tisku, díky podpoře Smithsonova institutu, a to v roce 1917. Získal pětiletý grant, který mu pomohl pokrýt náklady jeho stále dražších experimentů s raketami. Institut mu přispíval 1000 $ ročně, což je, převedeno na dnešní poměry, přes půl milionu korun.
První start rakety na kapalné palivo uskutečnil Goddard 16. 3. 1926, a ačkoliv se jednalo pouze o demonstrační let, byl korunován úspěchem. V roce 1928 vypustil silnější raketu nové konstrukce. Jeho práci však zpomalovala skutečnost, že si vše konstruoval a vyráběl v podstatě sám – pouze se skupinou několika asistentů. Čtvrtý start vylepšill tím, že umístil do rakety měřicí přístroje, které přistály po skončení letu samostatně na padáku. To vzbudilo zájem médií a díky jejich pozornosti získal Goddard solidní grant.

V roce 1929 si ke statickým zážehům motorů, nikoliv ke startům, pronajal území Camp Devens. V témže roce jej navštívil slavný letec Charles Lindbergh. Ten se zabýval budoucností letectví a byl Goddardovým výzkumem fascinován. V tehdejší nelehké době, po krachu newyorské burzy, pomohl Lindbergh Goddardovi sehnat sponzorství od Harryho Guggenheima. Díky těmto prostředkům pořídil mimo jiné soukromý pozemek poblíže Roswellu v Novém Mexiku, kam následně přesídlil s celou svou rodinou. Zde pak prováděl testy rozličných typů raket, ovšem s výjimkou krátkého období velké ekonomické krize. Během třicátých let se mu podařilo díky gyroskopům stabilizovat let rakety, osadit ji přístrojovým vybavením a zdařil se i návrat celé rakety pomocí padákových systémů. Testoval rovněž různé kapalinové směsi určené k pohybu raket. Mezi kolegy byl známý jako tajnůstkář, ne každému dovolil nahlédnout do svých projektů. Výsledky své činnosti shrnul v roce 1936 v knize Vývoj kapalinové rakety.

Po začátku 2. světové války poskytl svá data armádě, neboť tušil, že další vývoj raketového inženýrství bude potřebovat velké investice, které si může dovolit pouze stát.  Od roku 1941 pracoval pro americké námořnictvo. Tou dobou se ale jeho zdraví začalo zhoršovat. Robert Godardd zemřel v Baltimoru na konci 2. světové války. Jeho vliv na kosmonautiku byl zásadní. Například Wernher von Braun (1912 – 1977) podle jeho vize rakety na kapalné palivo konstruoval nejprve vojenské balistické střely V2, posléze také raketu Saturn V, která dopravila astronauty na Měsíc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (EN): Robert H. Goddard
[2] New England Historical Society: Robert Goddard, Rocket Scientist, Annoys the Neighbors, Celebrates an Anniversary
[3] National Museum of USAF: Dr. Robert H. Goddard
[4] Astro.cz: Robert Goddard a rakety
[5] Wikipedie: Robert Goddard
[6] Wikipedie: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
[7] Wikipedia (EN): Charles Lindbergh
[8] Wikipedie: Wernher von Braun