Skupinové foto účastníků konfrence Autor: Martin MašekSmetanova Litomyšl, malebné a kulturně bohaté městečko s krásným renesančním zámkem, není jen místem narození významného skladatele, ale také i rodným městem velkého astronoma a průkopníka studia dvojhvězd – Zdeňka Kopala. A právě na počest 100. výročí jeho narození zde byly na podzim roku 2014 pořádány dvě astronomické konference – týdenní konference Living together: planets, host stars and binaries, které se zúčastnila víc jak stovka profesionálních astronomů z celého světa, a každoroční víkendová 46. konference o výzkumu proměnných hvězd pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. O druhé zmiňované bude tento příspěvek.
Konference se konala 12. – 14. 9. 2014 v Evropském školícím centru v prostředí Zámku Litomyšl, kde byli účastníci konference rovněž ubytováni. Páteční večer byl zahájen kratochvilným povídáním Jiřího Grygara o Kopalově výjimečném životě a jeho úloze na poli výzkumu proměnných hvězd. Poté přednesl Andrej Prša, jeden z vývojářů softwaru PHOEBE, inspirující přednášku o vícenásobných hvězdných soustavách, a zdůraznil, proč jsou tyto systémy výjimečné. V druhé části přednášky se věnoval základním charakteristikám dat z družice Kepler a modelováním zákrytových trojhvězd. Jeho přednáškou byl, po zodpovězení četných dotazů, zahajovací večer ukončen a účastníci konference se odebrali do blízkých restauračních zařízení.
Přednáška Jiřího Grygara Autor: Martin Mašek Sobotní ráno zahájil opět Jiří Grygar shrnutím toho, co zaznělo během konference „Living together“, aby ostatní, kteří neměli možnost se této konference zúčastnit, seznámil s aktuálními výzkumy na poli proměnných hvězd a exoplanet. Poukázal, dle zaměření tématicky blízkých příspěvků, že jsou na špičce výzkumných záměrů astronomů v dnešní době systémy exoplanet obíhajících kolem binárních systémů. Poté se ujal slova Jiří Liška, který nám ukázal a vysvětlil některé zajímavé efekty v O-C diagramech zákrytových dvojhvězd, na jejichž vzniku se velkou měrou podíleli přispěvatelé do projektu B.R.N.O. Přednáška ukončila dopolední sekci a následoval oběd v restauraci U Medvěda. Po obědě účastníci konference navštívili místní muzeum, kde probíhala komentovaná výstava věnovaná Zdeňku Kopalovi.
Návštěva muzea v Litomyšli Autor: Martin Mašek Po návratu do školícího centra proběhlo předání cen vítězům astronomické soutěže pořádané katedrou fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Poté Tomáš Dobrovodský představil příspěvek s aktuálními informacemi o Parku tmavé oblohy Poloniny a slova se zhostil i přítomný Pavel Suchan, který posléze celý odpolední blok konference moderoval. Dalším přednášejícím byl Marek Skarka, který jako každoročně přednesl posluchačům další pokroky studia proměnných hvězd typu RR Lyrae, které vykazují tzv. Blažkův jev. Následoval Rudolf Gális, který účastníky seznámil s dlouhodobým výzkumem symbiotické hvězdy AG Dra. Na něj navázal Ladislav Šmelcer se svou přednáškou o pozorování eruptivních zákrytových dvojhvězd. U hvězdy GJ 3236 Cas dokonce zaznamenal vzplanutí v oblasti zákrytu a jeho pozorování tak může mnoho napovědět o geometrii zákrytového eruptivního systému. Jakub Juryšek následně pohovořil o dalekohledu FRAM umístěném v Argentině, jeho měřeních atmosférické extinkce v rámci Observatoře Pierra Augera. Představil také některé nové výsledky astronomických pozorování a nabídl zájemcům pozorovací čas na tomto dalekohledu. Po skončení přednáškového bloku jsme se přesunuli na večeři do restaurace U Medvěda, kde poté následoval společenský večer a schůze výkonného výboru SPHE ČAS.
Ladislav Šmelcer přednáší Autor: Martin Mašek Nedělní ráno zahájil Ladislav Šmelcer plenární schůzí, při které byl zvolen revizor sekce Petr Sobotka. Následovala přednáška Stanislava Poddaného, který hovořil o výzkumu exoplanet v historickém kontextu. Luboš Brát ve svém příspěvku představil novou verzi CzeV katalogu, který nyní umožňuje kvalitnější správu nově objevených hvězd s propojením na fázové křivky. Martin Vrašťák naopak představil SvkV katalog a některé zajímavé hvězdy v tomto katalogu. Ladislav Šmelcer poté prezentoval ukázku citací prací B.R.N.O. v posledním roce a přednesl zprávu o činností sekce. Na konferenci byl také vyhlášen laureát ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku za rok 2014, kterou získal Robert Uhlář za robotizaci sekčního setu, (naváděného dalekohledu Newton 150/750 s CCD kamerou SBIG ST7 doplněnou o fotometrické filtry BVRI), který je umístěný v Jílovém u Prahy a který je přístupný pozorovatelům pro vzdáleně ovládaná pozorování.
Tímto závěrečným příspěvkem byla letošní 46. konference o výzkumu proměnných hvězd ukončena a plni nových poznatků, pocitu dobře odvedené práce a s motivací na další pozorování proměnných hvězd, se účastníci odebrali zpět do svých domovů.
Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4