< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  53. konference o výzkumu proměnných hvězd
Kateřina Hoňková Vytisknout článek

53. konference o výzkumu proměnných hvězd

53. konference
Autor: SPHE

Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. I v letošním roce zaštítí Astronomický ústav MFF UK v Praze Studentskou sekci v pátečním programu konference, která bude mít soutěžní charakter a je určena pro studenty VŠ a SŠ. Spoluorganizátorem akce je také Planetum, kterému děkujeme za poskytnutí prostoru v Planetáriu Praha. Akce proběhne 12. - 14. listopadu 2021.

Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet a rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentů astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně.

Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností Autor: Martin Mašek
Zbyněk Henzl představuje svůj nový objev - CzeV1750, kandidát s násobnou proměnností
Autor: Martin Mašek
V neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spoluprací a konference tak v posledních letech mívá i významný mezinárodní charakter. Na konferenci bude zařazeno i několik online zahraničních příspěvků, případně diskuzních panelů.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník v Open European Journal on Varible Stars se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a ve zveřejněném programu ke konferenci budou k dispozici i prezentace.

V letošním roce doufáme, že konference proběhne živě s osobním setkáním. Pokud to však vládní rozhodnutí neumožní, či budou podmínky pro pořádání vnitřních akcí neschůdné, konference proběhne opět online na Zoomu, diskuze k příspěvkům a společenské diskuze budou probíhat na Discordu.

Více informací a aktualit o konferenci na webu konference.

Aktivní účastníci se mohou se svými příspěvky hlásit do 30. 10., pasivní účastníci do 8. 11. 2021. Odkaz na přihlašovací formulář ZDE.

Kontakty (odborný program a organizace konference):

  • Kateřina Hoňková, katerina.honkova@astronomie.cz
  • Filip Walter, edmund.squirrel@gmail.com

Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 51. konference v Ostravě
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 53. konference o výzkumu proměnných hvězd
[2] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Další články autora (16)

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Konference SPHE

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »