Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře

Alfa Centauri A a studená vrstva v její atmosféře

Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri Autor: David Benbennick
Porovnání velikosti Slunce a hvězd alfa Centauri
Autor: David Benbennick
Kosmická observatoř Herschel (Herschel Space Observatory) provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA objevila chladnější vrstvu v atmosféře hvězdy alfa Centauri A. Je to vůbec poprvé, co bylo něco takového pozorováno u jiné hvězdy než u Slunce. Tento objev je důležitý nejen pro pochopení aktivity Slunce, ale může rovněž pomoci při pátrání po protoplanetárních soustavách v okolí jiných hvězd.

Nejblíže Slunci se nachází trojice hvězd systému alfa Centauri. Slabý červený trpaslík – Proxima Centauri – je nejblíže Zemi, od které je vzdálen 4,24 světelného roku. Dvojice hvězd alfa Centauri A a alfa Centauri B je poněkud dále, ve vzdálenosti 4,37 světelného roku.

U hvězdy alfa Centauri B byl nedávno ohlášen nový objev – planeta o velikosti Země. Avšak hvězda alfa Centauri A je pro astronomy rovněž zajímavá: je téměř dvojníkem Slunce, pokud se týká hmotnosti, teploty, chemického složení a stáří. Představuje téměř ideální přírodní laboratoř k porovnání ostatních vlastností obou hvězd.

Teploty jednotlivých vrstev atmosféry Slunce Autor: ESA
Teploty jednotlivých vrstev atmosféry Slunce
Autor: ESA
Jednou z velkých zvláštností našeho Slunce je, že jeho řídká vnější atmosféra – koróna – je zahřívána na teplotu několika miliónů stupňů, zatímco viditelný povrch Slunce (fotosféra) má teplotu „pouhých“ 6 000 °C. Dokonce donedávna neznámá oblast, kde je minimální teplota kolem 4 000 °C, se nachází právě mezi těmito dvěma vrstvami, ve vzdálenosti pouhých několika stovek kilometrů nad viditelným povrchem Slunce jako součást vrstvy atmosféry označované chromosféra.

Obě vnější vrstvy mohou být viditelné v průběhu úplného zatmění Slunce, kdy Měsíc krátkodobě zakryje jasný sluneční disk: chromosféra je vidět jako narůžovělý až červený prstenec kolem Slunce, zatímco slabé bílé plazma září v koróně do vzdálenosti několika miliónů km.

Proč mezi viditelným povrchem Slunce (fotosférou) a žhavou sluneční korónou existuje vrstva s nejnižší teplotou, je zatím předmětem hypotéz a spekulací.

Nyní při pozorování hvězdy alfa Centauri A v oboru dalekého infračerveného záření pomocí přístrojů na kosmické observatoři Herschel a na základě porovnání dat s počítačovými modely atmosfér hvězd vědci poprvé objevili obdobu chladnější vrstvy v atmosféře jiné hvězdy než Slunce.

„Výzkum těchto struktur byl až doposud omezen pouze na Slunce, avšak nyní můžeme zřetelně vidět tyto znaky vrstev podobající se teplotní inverzi u hvězdy alfa Centauri A,“ říká René Liseau (Onsala Space Observatory, Švédsko), hlavní autor článku seznamujícího se závěry pozorování.

„Detailní pozorování různých druhů hvězd nám může pomoci rozluštit původ těchto vrstev a záhady celkového zahřívání hvězdných atmosfér.“

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Atmosféra, Slunce, Alfa Centauri


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »