Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové detekovali gravitační vlny ze splynutí černé díry a neutronové hvězdy

Astronomové detekovali gravitační vlny ze splynutí černé díry a neutronové hvězdy

Umělecké ztvárnění splynutí černé díry a neutronové hvězdy
Autor: Carl Knox, OzGrav & Swinburne University

Astronomové pozorovali pomocí observatoře Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) nacházející se v USA a detektoru Virgo postaveného v Itálii, signál gravitačních vln ze dvou kompaktních binárních objektů, představujících dvojici černé díry s neutronovou hvězdou. Obě události se vyskytly přinejmenším 900 miliónů světelných roků daleko; v obou případech byla neutronová hvězda pravděpodobně zcela pohlcena jejím partnerem – černou dírou.

S tímto novým objevem splynutí černé díry a neutronové hvězdy za hranicemi Mléčné dráhy jsme nalezli chybějící typ dvojhvězd,“ říká Astrid Lamberts, astronomka na Observatoire de la Côte d’Azur a CNRS. „Můžeme konečně porozumět tomu, jak mnoho takových systému existuje, jak často dochází k jejich splynutí a proč jsme ještě nepozorovali jejich výskyt v naší Galaxii.“

První ze dvou případů gravitačních vln přezdívaný GW200105, byl detekován 5. ledna 2020. Při události došlo k registrování silného signálu v jednom ze dvou detektorů LIGO, avšak slabšího signálu v detektoru Virgo. Druhý detektor LIGO byl dočasně mimo provoz.

Vzhledem k charakteru gravitačních vln astronomové usoudili, že signál byl způsoben černou dírou o hmotnosti 9krát vyšší než hmotnost Slunce kolidující s objektem o hmotnosti 1,9 slunečních hmotností, později identifikovaným jako neutronová hvězda. Toto splynutí se odehrálo ve vzdálenosti 900 miliónů světelných roků.

I když zaregistrujeme silný signál pouze v jednom detektoru, dospějeme k závěru, že je reálný a že se nejedná jen o detekci šumu,“ říká Harald Pfeiffer, astronom na Max Planck Institute for Gravitational Physics.

Zatímco samotné gravitační vlny neodhalí strukturu lehčích objektů, můžeme odvodit jeho maximální hmotnost,“ dodává Bhooshan Gadre, rovněž z Max Planck Institute for Gravitational Physics. „Na základě kombinace těchto informací s teoretickými předpoklady očekávaných hmotností neutronových hvězd v takové binární soustavě dojdeme k závěru, že neutronová hvězda je nejpravděpodobnějším vysvětlením.“

Druhý případ splynutí s označením GW200115 byl detekován 15. ledna 2020 a zapojené objekty měly hmotnost 6 hmotností Slunce v případě černé díry a 1,5 sluneční hmotnosti v případě neutronové hvězdy.

Případ byl detekován oběma detektory LIGO včetně detektoru Virgo a uskutečnil se ve vzdálenosti zhruba jedné miliardy světelných roků od Země.

Události nastaly zhruba před miliardou roků, avšak byly tak silné, že jsme stále ještě i dnes schopni pozorovat jejich gravitační vlny,“ dodává Susan Scott, astronomka na ARC Centre of Excellence for Gravitational Wave Discovery (OzGrav) and the Australian National University. „Tyto kolize otřásly vesmírem a my jsme detekovali rozčeřené vlny časoprostoru, které byly vyslány a řítily se kosmickým prostorem.“

Každá kolize není jen nastávající splynutí dvou hmotných a hustých objektů. Ve skutečnosti se jedná o černou díru polykající svého průvodce – neutronovou hvězdu. To jsou pozoruhodné události a my jsme museli čekat velmi dlouhou dobu, abychom byli jejich svědkem. To je nakonec neuvěřitelný úlovek.

Výsledky práce byly publikovány v Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černé díry a neutronové hvězdy, Neutronová hvězda, Černá díra


23. vesmírný týden 2023

23. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 6. do 11. 6. 2023. Měsíc po úplňku mění fázi do poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a poblíž také slabší Mars. Brzy nad ránem je vidět Saturn a za světla je nízko nad obzorem i Jupiter. Aktivita Slunce je zvýšená. Po více než půlroční misi přistála čínská posádka Šen-čou 15. Falcon 9 překonal hranici 200 úspěšných startů v řadě a chystá se vynést nákladní loď Dragon s panely iROSA k ISS. Před 40 lety startovala k Venuši radarová sonda Veněra 16. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Spirit.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup     Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Východ Měsíce

Další informace »