Astronomové objevili mladého hnědého trpaslíka s cirkumstelárním diskem
Autor: William Pendrill/NASA
Tým profesionálních astronomů vypátral mladého hnědého trpaslíka obklopeného diskem, ve kterém by se potenciálně mohly zrodit planety. Objekt pojmenovaný W1200-7845 se nachází ve vzdálenosti 333 světelných roků od Země v souhvězdí Chameleon a je členem pohybové skupiny hvězd Epsilon Chameleontis (ɛ Cha); jejich stáří bylo určeno na 3,7 miliónu roků.
Objekt W1200-7845 byl objeven v rámci projektu Disk Detective financovaného NASA a pořádaného Zooniverse, který poskytuje snímky objektů ve vesmíru pro veřejné klasifikování s cílem vyhledání objektů, které pravděpodobně představují hvězdy obklopené disky a kolem nichž by mohly obíhat planety.
Zájemci si mohou prohlížet snímky stejných vesmírných objektů vyfotografovaných NASA pomocí družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), která detekuje infračervenou emisi, jako je tepelné záření vydávané plynem a prachem hvězdných disků.
Uživatel může klasifikovat objekty na základě určitých kritérií, například jestli objekt vypadá oválný (má tvar, kterým se velmi podobá galaxii) nebo má tvar koule (což naznačuje, že objekt je spíše disk s hvězdou uprostřed).
„Máme mnoho astronomů, kteří prohlížejí každý objekt a poskytují svůj vlastní nezávislý posudek a doufají, že další výzkum umožní rozhodnout, zda se jedná nepochybně o galaxie a nebo naopak se jedná o hvězdu s diskem kolem ní,“ říká spoluautor článku Steven Silverberg, postgraduální vědecký pracovník na MIT’s Kavli Institute for Astrophysics and Space Research.
Na základě těchto informací mohou profesionální astronomové ověřovat množství klasifikovaných disků využitím mnohem důmyslnějších metod a dalekohledů a rozhodnout, jestli se skutečně jedná o disky a jaké vlastnosti tyto disky mají.
V případě W1200-7845 astronomové amatéři poprvé klasifikovali objekt jako disk v roce 2016. Steven Silverberg se svými spolupracovníky se následně podívali mnohem blíže na zdroj infračerveným přístrojem instalovaným na dalekohledu Magellan o průměru 6,5 metru na Las Campanas Observatory.
Na základě těchto nových pozorování rozhodli, že zdroj je skutečně disk obklopující hnědého trpaslíka uvnitř pohybové skupiny hvězd Epsilon Chameleontis, jedné z několika mladých pohybových skupin rozptýlených napříč jižní oblohou.
Objekt W1200-7845 je rovněž blízko Země – jeho vzdálenost je zhruba 333 světelné roky – což z něj dělá nejbližšího doposud detekovaného hnědého trpaslíka s diskem.
„Když se nachází tak blízko, musí ležet v blízkém okolí Slunce,“ říká Maria Schutte, spoluautorka studie a postgraduální studentka na University of Oklahoma. „Tato blízkost je skutečně velmi důležitá, protože hnědí trpaslíci mají velmi malou hmotnost a podstatně menší jasnost než jiné hvězdné objekty. Pokud jsou objekty takto blízko, jsme schopni u nich pozorovat mnohem více detailů.“
Astronomové nyní plánují nová pozorování objektu W1200-7845 pomocí dalších dalekohledů, jako je například radioteleskop Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array (ALMA). Doufají, že spatří i samotný disk obklopující hnědého trpaslíka a změří jeho hmotnost a velikost.
„Hmotnost disku nám přesně řekne, jak mnoho látky v disku je, což nám zase poskytne informace, jestli může dojít ke vzniku planet v tomto systému a jaké typy planet je disk schopen vytvořit,“ říká Steven Silverberg. „Data můžeme rovněž využít k určení, jaký druh plynu je v tomto systému, což zase napoví něco o složení disku.“
Objev byl publikován na 236. setkání členů americké astronomické společnosti – American Astronomical Society (AAS).
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
