Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice GAIA rozmotala záhadu hvězdných řetězců v Mléčné dráze

Družice GAIA rozmotala záhadu hvězdných řetězců v Mléčné dráze

Pohled na naši Galaxii shora: rozložení hvězdokup (kroužky) a společně se pohybujících skupin hvězd (tlusté čáry) do vzdálenosti 3 300 světelných let od Slunce
Autor: M. Kounkel & K. Covey

Podle očekávání dávají mladé hvězdy – hvězdní „sourozenci“ – přednost spíše tomu, že se drží po dlouhou dobu pohromadě, než aby opustily rodný domov a rozptýlily se v prostoru. Zůstávají seřazeny do skupin v podobě výrazných řetězců. Vyplývá to z nové studie zpracované na základě dat z evropské astrometrické družice Gaia. Sourozenci vytvoření z jednoho oblaku zkrátka drží dlouho pohromadě.

Zkoumání rozložení a dřívější historie hvězdných obyvatel naší Galaxie je obzvláště náročné a vyžaduje stanovení stáří hvězd. Není to vůbec jednoduché, protože „průměrné“ hvězdy podobné hmotnosti, ale odlišného věku, vypadají velmi podobně.

Aby astronomové zjistili, kdy hvězda vznikla, musí se podívat na populace hvězd, které se podle jejich názoru vytvořily ve stejném okamžiku – avšak určit, které hvězdy jsou sourozenci, znamená další těžký úkol, protože hvězdy se nemusí bezpodmínečně potulovat dlouho v okolí hvězdné kolébky, kde se zformovaly.

K identifikaci, které hvězdy se zformovaly společně, jsme hledali stálice pohybující se podobně jako všechny hvězdy vzniklé uvnitř stejného oblaku nebo hvězdokupy, tedy které se pohybovaly stejným směrem,“ říká Marina Kounkel z Western Washington University, USA, která je hlavní autorkou této nové studie.

Víme o několika takových společně se pohybujících skupinách hvězd v blízkosti Sluneční soustavy, avšak družice Gaia nám umožnila zkoumat Mléčnou dráhu ve velkém detailu do velké vzdálenosti.  Odhalila přitom velké množství takovýchto skupin.“

Marina Kounkel využila data z druhé „porce“ publikovaných informací k určení struktury a pohybu zrozených hvězd ve velké oblasti vesmíru v okolí Sluneční soustavy a zkoumala, jak se mění v průběhu času. Druhá várka dat zveřejněná v dubnu 2018 zaznamenává pohyby a polohy jedné miliardy hvězd s bezprecedentní přesností.

Hvězdné řetězce v naší Galaxii – pohled v rovině disku Autor: M. Kounkel & K. Covey
Hvězdné řetězce v naší Galaxii – pohled v rovině disku
Autor: M. Kounkel & K. Covey
Analýza dat z družice Gaia provedená na počítači s vylepšenými algoritmy odhalila téměř 2 000 doposud neznámých hvězdokup a společně putujících skupin hvězd v okruhu 3 300 světelných let od Země – což zhruba 750× převyšuje vzdálenost hvězdy Proxima Centauri, nejbližší hvězdy vůči Slunci. Studie rovněž určila stáří u několika stovek tisíc hvězd a učinila je vhodnými k vystopování hvězdných „rodin“ a k odhalení jejich překvapujícího uspořádání.

Přibližně polovina těchto hvězd byla objevena již dávno; řetězcům podobná uspořádání tak odrážejí charakteristiky uvnitř jejich obřích rodných oblaků,“ doplňuje Marina Kounkel. „Všeobecně se domníváme, že mladé hvězdy opustily místa zrodu již několik miliónů roků po svém vzniku, kdy ztratily vztah se svojí původní rodinou – avšak zdá se, že hvězdy mohou zůstat v blízkosti svých sourozenců po dlouhou dobu, až několik miliard roků.“

Řetězce se rovněž zdají být orientovány určitým směrem vůči spirálním ramenům naší Galaxie – to je něco, co souvisí se stářím hvězd uvnitř řetězců. To je zvláště patrné u nejmladších řetězců obsahujících hvězdy mladší než 100 miliónů roků, které mají sklon být orientovány v pravém úhlu vůči spirálnímu ramenu, které je nejblíže Sluneční soustavě.

Astronomové se domnívají, že starší hvězdné řetězce musí být kolmé vůči spirálním ramenům, které existovaly v době, kdy tyto hvězdy vznikly a které byly promíchány s ostatními během uplynulých několika miliard roků.

Těsná blízkost a orientace nejmladších řetězců z hvězd vůči současným spirálním ramenům Mléčné dráhy ukazuje, že starší řetězce jsou důležitými ´fosilními záznamy´ o spirální struktuře naší Galaxie,“ říká spoluautor výzkumu Kevin Covey, rovněž pracovník Western Washington University, USA.

Podstata spirálních ramen je stále předmětem debat o jejich původu; zda se jedná o stabilní útvary, to zatím nebylo rozhodnuto. Výzkum těchto starých hvězdných řetězců nám pomůže pochopit, zda jsou spirální ramena ponejvíce stálé útvary či zda se pohybují, rozptylují a znovu utvářejí v průběhu několika stovek miliónů roků – což zhruba odpovídá době, za kterou Slunce vykoná jeden oběh kolem středu Galaxie.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdné řetězce, Družice GAIA, Naše Galaxie Mléčná dráha


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »