Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice TESS objevila 158 505 pulsujících rudých obrů

Družice TESS objevila 158 505 pulsujících rudých obrů

Představa blízkých a vzdálených rudých obrů napříč oblohou
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center/Chris Smith (KBRwyle)

Lovec exoplanet NASA s názvem Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) díky vysoké citlivosti měření jasnosti hvězd je ideální svou konstrukcí pro studium hvězdných oscilací v oblasti výzkumu nazvané astroseismologie. Právě pod povrchem hvězd podobných Slunci, kde vystupuje horký plyn, ochlazuje se a následně klesá dolů, kde se znovu zahřívá. Stejný proces probíhá například v kastrolu vařící vody na horkém sporáku.

Tento pohyb vytváří vlny proměnného tlaku – zvukové vlny – které se navzájem ovlivňují, nakonec pohánějí trvalé oscilace s periodou několika minut, které vyvolávají malé změny jasnosti. Obří hvězdy s hmotnostmi podobnými Slunci pulsují mnohem pomaleji a příslušné změny jasnosti mohou být několik set krát větší.

Oscilace na Slunci byly poprvé pozorovány v šedesátých letech minulého století. Oscilace podobné slunečním byly detekovány u několika tisíců hvězd pomocí evropské astronomické kosmické družice CoRoT (Convection, Rotation and planetary Transits), která byla funkční v letech 2006 až 2013. Družice NASA s názvem Kepler, jejímž úkolem bylo mimo jiné objevování exoplanet, objevila v rámci základní mise a prodloužené mise K2 desítky tisíc oscilujících obrů. Nyní další družice NASA s názvem TESS rozšířila tento počet více než desetkrát.

V nových výzkumech astronomové aplikovali strojové učení za účelem studia obsáhlé databáze fotometrických dat z družice TESS k automatické detekci přítomnosti oscilací rudých obrů ve hvězdných spektrech. Byli tak schopni identifikovat celkem 158 505 pulsujících rudých obrů. Potom určili vzdálenosti pro každou obří hvězdu na základě dat z evropské astronomické družice Gaia a zmapovali hmotnosti těchto hvězd napříč oblohou. Hvězdy mnohem hmotnější než Slunce se vyvíjejí rychleji, proto obrům přináleží nižší věk.

Základní předpoklad v galaktické astronomii je, že mladší a hmotnější hvězdy by měly ležet blíže roviny naší Galaxie, která se vyznačuje vysokou hustotou hvězd vytvářejících zářivý pás Mléčné dráhy na noční obloze.

Naše mapa znázorňuje vůbec poprvé empiricky, že to je vskutku záležitost táhnoucí se napříč téměř celou oblohou,“ říká Daniel Huber, rovněž z University of Hawaii. „S pomocí družice Gaia observatoř TESS nám nyní dala lístky na koncert rudých obrů ve vesmíru.“

Náš počáteční závěr využívající měření hvězd během prvních dvou roků pozorování prostřednictvím družice TESS ukázal, že můžeme stanovit hmotnosti a rozměry těchto oscilujících obrů s přesností, která bude pouze zvyšována s tím, jak bude družice TESS pokračovat v pozorování,“ říká Marc Hon, také z University of Hawaii. „Co je skutečně bezpříkladné, je, že široký záběr družice TESS nám dovolí provést tato měření jednotně napříč téměř celou oblohou.“

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice TESS, Pulsující rudý obr


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »