Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  ESA odhalila malé horké místo na povrchu neutronové hvězdy

ESA odhalila malé horké místo na povrchu neutronové hvězdy

gemingahotspot.jpg
Astronomům používajícím rentgenovou observatoř ESA XMM-Newton se podařil husarský kousek. Na vzdálenost 500 světelných let prokázali na povrchu neutronové hvězdy podrobnost o velikosti fotbalového hřiště, místa o průměru snad jen 60 m.

Na astronomům důvěrně známé neutronové hvězdě Geminga, byl pomocí XMM-Newton, objeven žhavý aktivní bod o rozloze nedosahující nejspíše ani stovky metrů. Jak k tomu mohlo dojít, když stejnou podrobnost nejsme ze Země prakticky schopni pozorovat ani na Měsíci, natož třeba na Marsu. A zde se jedná o 500 světelných let vzdálenou hvězdu.

Geminga je neutronová hvězda o hmotnosti asi 1,5 násobku hmotnosti našeho Slunce soustředěného do objemu koule o průměru jen asi 20 km. Navíc rotuje okolo své osy závratnou rychlostí čtyř otáček za sekundu.

Neutronové hvězdy jsou rozměrově nejmenšími známými hvězdami. Jsou složeny ze supra husté hmoty hvězdného jádra, které zbylo po zániku velmi hmotné hvězdy, vybuchlé jako supernova.

Okolo této neutronové hvězdy se pohybuje již dříve pozorovaný mrak elektricky nabitých částic, který se dotýká povrchu hvězdy v jediném bodě. V to místě se vytváří malé, ale velmi horké místo s teplotou okolo dvou miliónů stupňů. A to je právě ona podrobnost, která byla tento týden potvrzena. Samotný horký bod na povrchu hvězdy předpokládali vědci už od roku 1990. Ale teprve teď se ho podařilo jednoznačně identifikovat pozorováním sondy XMM-Newton, díky produkci rentgenové záření.

Geminga byla rentgenovou observatoří XMM-Newton sledována nepřetržitě po dobu 28 hodin přístrojem European Photon Imaging Cameras (EPIC). V rámci pozorování bylo zaregistrováno 76.850 jednotlivých záblesků rentgenového záření.

Protože vědci vědí jak hvězda rotuje a znají rychlost této rotace, mohli porovnat vlastnosti fotonů, které k nim přicházely z různých míst povrchu hvězdy. Při tom objevili, že "barva" rentgenového záření se mění s tím jak se hvězda otáčí. Nejvýraznější změna byla v okamžiku, kdy skvrna přecházela před pozorovatelem a když byla skryta na druhé straně hvězdy. Z těchto změn pak byla vypočítána velikost aktivního bodu.

Uzavírá se tak jedna fáze výzkumu neutronové hvězdy Geminga, která propojila pozorované rentgenové a gamma pulsy s elektricky nabitým okolím hvězdy. Geminga je totiž velmi zajímavou hvězdou i z jiného důvodu. Schází u ní totiž třetí část emisí ostatních neutronových hvězd, vyzařování v radiovém oboru. Zdá se tedy, že právě tato hvězda by mohla být představitelem nové třídy - radiově klidných neutronových hvězd.

Zdroj: ESA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »