Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hnědí trpaslíci mohou mít planety
Veselý Jan Vytisknout článek

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.

Hnědí trpaslíci se od hvězd liší především hmotností. Jsou příliš malí na to, aby gravitace v jejich nitru vyvtvořila podmínky (vysokou teplotu a tlak) pro termonukleární reakce, při nichž se jádra vodíku postupně spojují v jádra hélia a při tom se uvolňuje energie ve formě záření. Hnědí trpaslíci jsou zkrátka takové nedorostlé hvězdy. Domníváme se však, že hnědí trpaslíci vznikají stejným procesem a ze stejných chladných plynných oblaků jako hvězdy. Objev protoplanetárních disků ukazuje, že stejně jako v okolí čerstvě narozených hvězd, i v okolí hnědých trpaslíků probíhají počáteční kroky procesu vedoucího ke vzniku planet.

"Zjišťujeme, že první stadia tvorby planet jsou mnohem odolnější než jsme se dosud domnívali," řekl Dr. Dániel Apai, astronom z University of Arizona, člen Centra pro život a astrobiologii planet Astrobiologického ústavu NASA. "Spitzerův teleskop nám umožňuje studovat tvorbu planet ve velmi rozdílných prostředích."

ssc2005-21a_medium.jpg
Apai a jeho tým použil infračervený Spitzerův teleskop k získání detailních informací o mineralogickém složení prachových disků okolo šesti hnědých trpaslíků, již se nacházejí v jižním souhvězdí Chameleona, ve vzdálenosti 520 světelných let od nás. Hmotnosti studovaných hnědých trpaslíků leží mezi čtyřiceti a sedmdesátinásobkem hmotnosti Jupitera, jejich stáří se odhaduje na jeden až tři milióny roků. Astronomové zjistili, že pět ze šesti disků obsahuje krystaly minerálů a slepené shluky prachových částic. Našli relativně velká zrna a též krystaly minerálu olivínu.

"Pozorujeme částice, jež prošly vývojem, spojují se a zvětšují," řekla Dr. Ilaria Pascucci, spoluautorka studie. "To je skvělé, protože dosud jsme si nebyli jistí, zda se disky u tak chladných objektů budou chovat stejně jako disky obklopující hvězdy." Astronomové si také všimli výrazného zloštění disků okolo hnědých trpaslíků, což je další známka toho, že prach se slepuje, aby se z něj časem vytvořily planety.

Článek týkající se těchto objevů je k dispozici online na stránkách časopisu Science. Dalšími spoluautory článku jsou Jeroen Bouwman, Thomas Henning a Cornelis P. Dullemond z Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Heidelberg a Antonella Natta z Osservatorio Astrofisico di Arcetri.

Podle (zdroje): www.science.org, www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

Štítky: Exoplaneta, Hnědý trpaslík


23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrna

newton 150/750 + ZWO camera ASI 178

Další informace »