Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST oslavil 31. narozeniny úžasnou fotografií hvězdy AG Carinae

HST oslavil 31. narozeniny úžasnou fotografií hvězdy AG Carinae

Na snímku z HST je zachycena hvězda AG Carinae s prachoplynnou obálkou
Autor: NASA/ESA/STScI

Hubbleův vesmírný teleskop HST krouží kolem Země již 31 roků a při této příležitosti vědecký tým pro HST zveřejnil nádhernou fotografii jasné modré proměnné hvězdy AG Carinae. Hvězda zachycená na publikované fotografii je od Země vzdálená 20 000 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lodního kýlu. Fotografie je složena ze dvou různých expozic pořízených ve viditelném světle a v oboru UV záření kamerou WFC3. Hubbleův teleskop dopravil na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 raketoplán Discovery při letu STS-31.

Stáří hvězdy bylo určeno na několik miliónů let, její předpokládaná doba existence leží mezi 5 až 6 milióny roků.

Hvězda AG Carinae je obklopena expandující obálkou plynů a prachu, která je tvarována intenzivními větry vanoucími z hvězdy. Mlhovina má průměr asi 5 světelných roků, což se rovná zhruba vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližším hvězdným systémem Alfa Centauri.

Rozlehlá struktura byla vytvořena před několika tisíci roků v důsledku jedné nebo více obřích erupcí. Vnější vrstvy hvězdy AG Carinae byly odfouknuty do okolního prostoru, přičemž došlo k „vysídlení“ materiálu dosahujícího hmotnosti zhruba 10krát větší než činí hmotnost Slunce. Tyto výbuchy jsou typické v životě vzácného typu hvězd nazvaných Luminous Blue Variable (LBV) – tedy svítící modré proměnné.

Tyto hvězdy mají dvojí charakter. Vypadají, že strávily roky v relativně klidném stavu a následně explodují v mohutném výbuchu, během kterého se jejich svítivost zvyšuje – často až o mimořádný počet magnitud.

Podle odhadů může být AG Carinae více než 70krát hmotnější než naše Slunce a svítí s oslepující jasností jednoho miliónu Sluncí.

Větší výbuchy jako ten, při kterém vznikla utvářená mlhovina viditelná na publikovaném snímku, se vyskytují několikrát v průběhu života hvězd typu LBV. Hvězdy tohoto typu jsou velmi vzácné: je jich známo méně než 50 v galaxiích v místní skupině sousedních hvězdných ostrovů.

V této fázi tráví tyto hvězdy desítky tisíc roků, což je pouhé mrknutí oka v kosmickém měřítku času. Někteří astronomové předpokládají, že konec jejich života nastane v kolosálním výbuchu supernovy, jímž obohatí vesmír o chemické prvky těžší než železo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda typu LBV, HST, Hvězda AG Carinae


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »