HST oslavil 31. narozeniny úžasnou fotografií hvězdy AG Carinae
Autor: NASA/ESA/STScI
Hubbleův vesmírný teleskop HST krouží kolem Země již 31 roků a při této příležitosti vědecký tým pro HST zveřejnil nádhernou fotografii jasné modré proměnné hvězdy AG Carinae. Hvězda zachycená na publikované fotografii je od Země vzdálená 20 000 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lodního kýlu. Fotografie je složena ze dvou různých expozic pořízených ve viditelném světle a v oboru UV záření kamerou WFC3. Hubbleův teleskop dopravil na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 raketoplán Discovery při letu STS-31.
Stáří hvězdy bylo určeno na několik miliónů let, její předpokládaná doba existence leží mezi 5 až 6 milióny roků.
Hvězda AG Carinae je obklopena expandující obálkou plynů a prachu, která je tvarována intenzivními větry vanoucími z hvězdy. Mlhovina má průměr asi 5 světelných roků, což se rovná zhruba vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližším hvězdným systémem Alfa Centauri.
Rozlehlá struktura byla vytvořena před několika tisíci roků v důsledku jedné nebo více obřích erupcí. Vnější vrstvy hvězdy AG Carinae byly odfouknuty do okolního prostoru, přičemž došlo k „vysídlení“ materiálu dosahujícího hmotnosti zhruba 10krát větší než činí hmotnost Slunce. Tyto výbuchy jsou typické v životě vzácného typu hvězd nazvaných Luminous Blue Variable (LBV) – tedy svítící modré proměnné.
Tyto hvězdy mají dvojí charakter. Vypadají, že strávily roky v relativně klidném stavu a následně explodují v mohutném výbuchu, během kterého se jejich svítivost zvyšuje – často až o mimořádný počet magnitud.
Podle odhadů může být AG Carinae více než 70krát hmotnější než naše Slunce a svítí s oslepující jasností jednoho miliónu Sluncí.
Větší výbuchy jako ten, při kterém vznikla utvářená mlhovina viditelná na publikovaném snímku, se vyskytují několikrát v průběhu života hvězd typu LBV. Hvězdy tohoto typu jsou velmi vzácné: je jich známo méně než 50 v galaxiích v místní skupině sousedních hvězdných ostrovů.
V této fázi tráví tyto hvězdy desítky tisíc roků, což je pouhé mrknutí oka v kosmickém měřítku času. Někteří astronomové předpokládají, že konec jejich života nastane v kolosálním výbuchu supernovy, jímž obohatí vesmír o chemické prvky těžší než železo.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
