Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak vysoká pohoří jsou na povrchu neutronové hvězdy?

Jak vysoká pohoří jsou na povrchu neutronové hvězdy?

Umělecké ztvárnění neutronové hvězdy
Autor: Sci-News.com

Neutronové hvězdy působí díky své kompaktnosti obrovskou gravitační silou, která je asi miliardkrát silnější než gravitace Země. Gravitace stlačuje každý prvek na povrchu hvězdy do miniaturních rozměrů a znamená to, že hvězdný pozůstatek je téměř dokonalá koule. I když jsou miliardkrát menší než na Zemi, tyto deformace se přesto nazývají "pohoří". Dřívější studie naznačily, že tyto "hory" mohou být velké až několik centimetrů. Tyto výpočty předpokládaly, že neutronová hvězda je napjatá takovým způsobem, že kůra je v každém bodě blízko porušení. Nový model však naznačuje, že takové podmínky nejsou fyzikálně reálné.

Neutronové hvězdy jsou jedněmi z nejhustějších objektů ve vesmíru: při hmotnosti dosahující zhruba hmotnost Slunce mají v průměru pouhých 10 kilometrů.

Umělecké vyobrazení neutronové hvězdy Autor: ESO / L. Calçada
Umělecké vyobrazení neutronové hvězdy
Autor: ESO / L. Calçada
V novém výzkumu vědci pomocí počítačového modelování sestavili realistické neutronové hvězdy a vystavili je matematicky působení řady sil, aby zjistili, jakým způsobem hory vznikají. Zkoumali také roli ultrahusté jaderné hmoty při udržování hor.

Zjistili, že největší vytvořené hory jsou vysoké pouze zlomek milimetru, což je stokrát méně než předchozí odhady.

"Tyto výsledky ukazují, že neutronové hvězdy jsou skutečně pozoruhodně sférické objekty - velmi dokonalé koule", řekl Fabian Gittins, doktorand na Southamptonské univerzitě a spoluautor studie.

Přestože se jedná o jednotlivé objekty, díky jejich intenzivní gravitaci by rotující neutronové hvězdy s mírnými deformacemi měly vytvářet vlnění v tkanině prostoročasu známé jako gravitační vlny. Ty dosud nebyly pozorovány a nová studie ukázala, že to bude složitější, když jsou ty "hory" stokrát menší.

Fabian Gittins a jeho spolupracovníci prezentovali výsledky svých výzkumů na setkání Astronomical Society’s National Astronomy Meeting 2021 (NAM 2021) dne 19. 7. 2021.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Neutronová hvězda


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »