Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jsou hnědí trpaslíci nepodařené hvězdy nebo super-planety?

Jsou hnědí trpaslíci nepodařené hvězdy nebo super-planety?

Umělecké ztvárnění představy hnědého trpaslíka
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hnědí trpaslíci zaplňují „mezeru“ mezi hvězdami a mnohem menšími planetami, což jsou dva velmi odlišné typy astronomických objektů. Ale jak vznikají, není zatím zcela vysvětleno. Astronomové z univerzity v Heidelbergu možná nyní budou schopni odpovědět na tuto otázku. Zjistili, že kolem hvězdy v souhvězdí Hadonoše obíhají dva hnědí trpaslíci, kteří se nejspíše zformovali společně s hvězdami uvnitř plynného prachového disku – tedy stejným způsobem jako planety. Článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Hnědí trpaslíci obíhají buď kolem hvězdy nebo se potulují osamoceně v rozlehlém prostoru Mléčné dráhy. Jejich hmotnost – jsou přinejmenším 13× hmotnější než planeta Jupiter – je dostatečná, alespoň dočasně, ke generování energie ve svém jádru prostřednictvím probíhající jaderné fúze. Jejich hmotnost je maximálně do 80 Jupiterů. Nejsou však dostatečně hmotní k zažehnutí vodíku ve svém jádru a tudíž k produkci vlastního záření. Postupně po svém vzniku vyzařují teplo, na jehož základě jsou astronomové schopni je lokalizovat. Odhaduje se, že v naší Galaxii se nachází více než 100 miliard hnědých trpaslíků. Doposud zůstává tajemstvím, jak ve skutečnosti vznikají – zda se jedná o „nepodařené“ hvězdy či snad dokonce o super-planety.

Nedávné objevy uskutečněné v Centre for Astronomy of Heidelberg University (ZAH) mohou poskytnout odpověď. Andreas Quirrenbach a jeho spolupracovníci na Königstuhl State Observatory analyzovali variace radiálních rychlostí hvězd v souhvězdí Hadonoše. Při použití teleskopů USA a Japonska měřili rychlosti hvězd po dobu 11 roků. Hmotnosti hvězd byly nepatrně větší než 2,5 hmotnosti Slunce a nacházely se ve vzdálenosti 150 světelných roků od Země.

Skupina astronomů z Heidelbergu zaznamenala spolehlivé charakteristiky v měřeních podobné těm, které způsobují obíhající planety nebo složky dvojhvězdy. Avšak v tomto případě hluboká analýza dat odhalila něco pozoruhodného: jak se zdá, v souhvězdí Hadonoše obíhají dva hnědí trpaslíci s periodami přibližně 530 a 3 185 dnů, které jsou v rezonanční konfiguraci 6:1. Proto hnědý trpaslík na bližší dráze oběhne kolem hvězdy přesně 6×, zatímco vzdálenější hnědý trpaslík vykoná pouze jeden oběh.

Tento objev vrhá docela nové světlo na vznik a vývoj hnědých trpaslíků. Vyvstává  otázka: Mohou se vyvinout výhradně jako obyčejné hvězdy v mezihvězdném oblaku nebo se rovněž mohou zformovat v tzv. protoplanetárním disku plynu a prachu obklopujícím mateřskou hvězdu v rané fázi jejího vývoje? „Rezonance v poměru 6:1 je pevným indikátorem pro pozdější scénář,“ vysvětluje Andreas Quirrenbach. „Jenom tehdy mohou být dráhy nově vzniklých hnědých trpaslíků uspořádány do stabilní rezonance po dobu několika miliónů roků.“

To je to, co rozsáhlé dynamické analýzy možných konfigurací v systému Hadonoše naznačují. Tato superplanetární soustava je první svého druhu, stejně tak jako jsme si poprvé jisti náznakem, že hnědí trpaslíci mohou vzniknout i v protoplanetárním disku, říká profesor Quirrenbach. Astronom se členy svého týmu doufá, že se jednoho dne podaří objevit další podobné soustavy dovolující objasnit, jak velké množství „nepodařených“ hvězd jsou ve skutečnosti mnohem hmotnější sourozenci Jupitera a Saturnu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hnědí trpaslíci


5. vesmírný týden 2020

5. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 5. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tesná konjunkcia

Tesná konjunkcia

Další informace »