Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hnedý trpaslík alebo potulná planéta?

Hnedý trpaslík alebo potulná planéta?

Porovnanie veľkosti hnedého trpaslíka voči planétam a hviezdam.
Autor: Gemini Observatory/Artwork by Jon Lomberg

Jonathan Gagné z Carnegie Institute for Science ve Washingtonu DC a jeho tím prišli s tvrdením, že v prípade objektu SIMP0136 môže ísť o planétu. Jedná sa o tzv. potulnú planétu, pretože neobieha okolo žiadnej materskej hviezdy. Svoje výsledky publikovali v časopise The Astrophysical Journal Letters. 

Teleso vo vzdialenosti 21 svetelných rokov od Zeme s hmotnosťou 13 Jupiterov s označením SIMP J013656.5+093347 (skrátene SIMP0136) bolo doposiaľ považované za jedného z našich najbližších hnedých trpaslíkov. Nové zistenia ukazujú, že sa však pravedpodobne jedná o potulnú planétu.

Hranica medzi hnedými trpaslíkmi a planétami býva veľmi tenká. Hnedí trpaslíci sú totiž objekty na pomedzí hviezd a planét. Nie sú hviezdami, pretože sa v nich neodohráva jadrová fúzia, no nie sú ani planétami, pretože na začiatku svojej existencie prešli obdobím krátkeho „spaľovania“ deutéria. Po tejto fáze sa zmenšili a vychladli. Od planét sa líšia aj svojich vznikom a do tretice tým, že žiaria v infračervenej oblasti spektra. 

Umelecká predstava objektu SIMP J013656.5+093347 Autor: NASA/JPL, slightly modified by Jonathan Gagné
Umelecká predstava objektu SIMP J013656.5+093347
Autor: NASA/JPL, slightly modified by Jonathan Gagné

Ak je SIMP0136 naozaj planéta, predpokladá sa, že ide o plynného obra. Síce môžeme vylúčiť existenciu života, avšak ako pozorovací objekt zaiste poteší mnohých planetárnych vedcov – je totiž omnoho ľahšie študovať atmosféru a ďalšie vlastnosti u potulnej planéty ako u planéty obiehajúcej okolo hviezdy. Tento najnovší prírastok do klubu voľne potulujúcich sa planét je mimoriadne pozoruhodný aj preto, že sme na jeho povrchu detekovali rýchlo sa meniace počasie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Hnědí trpaslíci, Bludná planeta


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »