Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Infračervená kosmická observatoř Herschel Space Observatory
Autor: ESA - C. Carreau

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.

S celkovou hmotností přesahující 7 miliónů Sluncí je tento region domovem více než 20 hvězdných porodnic; je zahříván silným zářením nově zrozených hvězd, které se v něm nacházejí. Toto centrum vzniku hvězd vyniká v modrém zabarvení v porovnání s chladnějším žlutým a červeným okolním prostředím (viz spodní obrázek).

Uhnízděná v zářící modré bublině plynu v centru obrázku se nachází skupina mimořádně horkých a hmotných Wolf-Rayetových a OB hvězd, jejichž souhrnná jasnost je více než miliónkrát vyšší v porovnání s naším Sluncem. Tato bublina, která je domovem zárodků hvězd, které vyrostou do několika nových hvězdokup, je jedním z velmi produktivních míst zrodu hvězd v naší Galaxii.

Méně extrémní, ale stále ještě velmi aktivní hvězdnou továrnou, je velký komplex modrých bublin viditelných v pravé části obrázku. Na základě pečlivé prohlídky snímku pořízeného evropskou observatoří Herschel astronomové objevili důkazy přítomnosti útvaru, který se podobá síti vláken (filamentů) spojujících tyto dvě intenzivní centra formování stálic.

Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43 Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43
Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Situovaná ve velmi dynamickém regionu Mléčné dráhy, na přechodu mezi centrální příčkou naší Galaxie a jednoho z jejích spirálních ramen, je oblast Westerhout 43 znamenitou laboratoří způsobu, jak hvězdy – především ty velmi hmotné – získávají svoji konečnou podobu při kolizi dvou velkých proudů mezihvězdné hmoty.

Zkoumání oblastí se vznikem hvězd napříč naší Galaxií v nebývalých detailech bylo jedním z hlavních cílů družice Herschel, která byla vypuštěna v roce 2009 a fungovala téměř čtyři roky. Prováděla pozorování oblohy v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Protože byla citlivá na teplo malých oblastí studeného prachu smíšeného s oblaky plynů, kde vznikají hvězdy, zobrazovala družice Herschel takové oblasti a ukázala astronomům regiony hustých plynů, kde se rodí nové hvězdy, což umožnilo jejich studium ve velkém detailu.

Kompozitní obrázky ve třech barvách, kombinující pozorování z družice Herschel na vlnové délce 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva), zachycují na obloze rozpětí 3° na delší straně snímku; sever je na nahoře a východ vlevo. Fotografie byla pořízena jako součást Herschelova klíčového projektu Hi-GAL (Herschel infrared Galactic Plane Survey), jehož úkolem bylo zobrazit celou rovinu Mléčné dráhy v pěti odlišných pásmech infračerveného záření. Video panorama vytvořené na základě všech Hi-GAL pozorování bylo publikováno v dubnu 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tvorba hvězd, Herschel space observatory, Westerhout 43


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »