Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

Infračervená kosmická observatoř Herschel Space Observatory
Autor: ESA - C. Carreau

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.

S celkovou hmotností přesahující 7 miliónů Sluncí je tento region domovem více než 20 hvězdných porodnic; je zahříván silným zářením nově zrozených hvězd, které se v něm nacházejí. Toto centrum vzniku hvězd vyniká v modrém zabarvení v porovnání s chladnějším žlutým a červeným okolním prostředím (viz spodní obrázek).

Uhnízděná v zářící modré bublině plynu v centru obrázku se nachází skupina mimořádně horkých a hmotných Wolf-Rayetových a OB hvězd, jejichž souhrnná jasnost je více než miliónkrát vyšší v porovnání s naším Sluncem. Tato bublina, která je domovem zárodků hvězd, které vyrostou do několika nových hvězdokup, je jedním z velmi produktivních míst zrodu hvězd v naší Galaxii.

Méně extrémní, ale stále ještě velmi aktivní hvězdnou továrnou, je velký komplex modrých bublin viditelných v pravé části obrázku. Na základě pečlivé prohlídky snímku pořízeného evropskou observatoří Herschel astronomové objevili důkazy přítomnosti útvaru, který se podobá síti vláken (filamentů) spojujících tyto dvě intenzivní centra formování stálic.

Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43 Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43
Autor: ESA/Herschel/PACS, SPIRE/Hi-GAL Project
Situovaná ve velmi dynamickém regionu Mléčné dráhy, na přechodu mezi centrální příčkou naší Galaxie a jednoho z jejích spirálních ramen, je oblast Westerhout 43 znamenitou laboratoří způsobu, jak hvězdy – především ty velmi hmotné – získávají svoji konečnou podobu při kolizi dvou velkých proudů mezihvězdné hmoty.

Zkoumání oblastí se vznikem hvězd napříč naší Galaxií v nebývalých detailech bylo jedním z hlavních cílů družice Herschel, která byla vypuštěna v roce 2009 a fungovala téměř čtyři roky. Prováděla pozorování oblohy v oboru dalekého infračerveného a submilimetrového záření. Protože byla citlivá na teplo malých oblastí studeného prachu smíšeného s oblaky plynů, kde vznikají hvězdy, zobrazovala družice Herschel takové oblasti a ukázala astronomům regiony hustých plynů, kde se rodí nové hvězdy, což umožnilo jejich studium ve velkém detailu.

Kompozitní obrázky ve třech barvách, kombinující pozorování z družice Herschel na vlnové délce 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva), zachycují na obloze rozpětí 3° na delší straně snímku; sever je na nahoře a východ vlevo. Fotografie byla pořízena jako součást Herschelova klíčového projektu Hi-GAL (Herschel infrared Galactic Plane Survey), jehož úkolem bylo zobrazit celou rovinu Mléčné dráhy v pěti odlišných pásmech infračerveného záření. Video panorama vytvořené na základě všech Hi-GAL pozorování bylo publikováno v dubnu 2016.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Tvorba hvězd, Herschel space observatory, Westerhout 43


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »