Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

supernov27704.jpg
Rozbíjení vaječných skořápek může dát vědcům neocenitelné poznatky o tom, co se děje při výbuchu supernovy. Je o tom přesvědčen tým evropských výzkumníků, který se pokusil dokázat, že když vaječná skořápka exploduje nebo se rozbíjí nárazem o podlahu, chová se podobně jako hmota ve vznikající supernově, kde se umírající hvězda napřed hroutí a pak vybuchuje.

Výzkum vedl německý vědec Falk Wittel z Univerzity ve Stuttgartu. Výsledky výzkumu byly byly uveřejněny 16. července v žurnálu Physical Review Letters.

Vědci vyfoukli obsah slepičích vajec, jako kdyby se chystali vyrábět kraslice a prázdné skořápky vysušili v mikrovlnné troubě. Teprve pak s nimi prováděli další pokusy. Při nárazových experimentech vystřelovali gumovým prakem vaječné skořápky proti podložce. Při experimentech s vybuchujícími skořápkami naplnili skořápky zavěšené uvnitř plastikových sáčků vodíkem a pak unikající plyn zapálili.

Dopředu při tom předpovídali, že se vaječná skořápka, stejně jako hvězda, rozbije na kusy různých velikostí, které mají specifické rozdělení velikosti úlomků. Předpovídali také to, že velmi velké nebo naopak velmi malé zlomky budou sice vzácné, ale nebudou zcela vyloučené.

Také předpovídali, že zbytky po explozi si budou podobné, nezávisle na tom, jak silný byl výbuch, který je rozbil nebo jak velký byl jejich výchozí tvar. A vaječná skořápka se skutečně chovala tak, jak předpovídali.

To vedlo výzkumníky k závěru, že jejich model by mohl být použit pro předpověď toho, jak se rozbíjí i jiné uzavřené skořepiny, jako například průmyslové kontejnery, tlakové nádoby, spalovací komory nebo dokonce některé stavby.

Experiment by podle autorů mohl také napodobit to, co se stane během výbuchu supernovy.

Ne všichni z vědeckého světa však mají stejný názor.

Australan, vědec a specialista na statistiku, profesor Barry Hughes z Univerzity v Melbourne, se o těchto pokusech vyjádřil ve smyslu, že byly sice hezké, ale potřebovaly by více detailů. Výslovně řekl, že k experimentům, na kterých má být vystavěn teoretický model toho, jak se rozbíjí vaječná skořápka by potřeboval mnohem více podrobností. Vykonané pokusy hodnotil tak, že jedna věc je rozbít vejce a druhá je sestavit odpovídající matematický model toho, jak se rozbije obecná skořápka.

K protažení analogie destrukce skořápky až do výbuchu supernovy prohlásil, že takovýto předpoklad je "poněkud bezdůvodný". K aplikaci teorie na jiné skořepinové konstrukce se však z nedostatku podkladů nevyjadřoval.

Řekl avšak také to, že ačkoli se rozbíjení vajec může pro fyzika zdát jako poněkud lehkovážná aktivita, je to vlastně dokonale rozumná věc, jen je potřeba postupovat daleko komplexněji. Experimentu ovšem vytknul také to, že německý tým se omezil pouze na některé typy nárazů a celou věc tak výrazně zjednodušil.

Jak je vidět, cesty vědeckého poznání vesmírných jevů jsou klikaté a mohou někdy vést dokonce i přes kuchyň. Kdo ví jak dlouho se nebudou moci němečtí fyzikové s chutí podívat na míchaná vejce.

Zdroj: Physical Review Letters, ABC.net.au
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

SkyWatcher N 150/1200, 2x Barlow (original), Astrokamera ZWO ASI 120MC-S, hodinový stroj, EQ3-2. Postprocessing: FireCapture, Autostakkert, Registax and Photoshop.

Další informace »