Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

Výzkum vedl německý vědec Falk Wittel z Univerzity ve Stuttgartu. Výsledky výzkumu byly byly uveřejněny 16. července v žurnálu Physical Review Letters.

Vědci vyfoukli obsah slepičích vajec, jako kdyby se chystali vyrábět kraslice a prázdné skořápky vysušili v mikrovlnné troubě. Teprve pak s nimi prováděli další pokusy. Při nárazových experimentech vystřelovali gumovým prakem vaječné skořápky proti podložce. Při experimentech s vybuchujícími skořápkami naplnili skořápky zavěšené uvnitř plastikových sáčků vodíkem a pak unikající plyn zapálili.

Dopředu při tom předpovídali, že se vaječná skořápka, stejně jako hvězda, rozbije na kusy různých velikostí, které mají specifické rozdělení velikosti úlomků. Předpovídali také to, že velmi velké nebo naopak velmi malé zlomky budou sice vzácné, ale nebudou zcela vyloučené.

Také předpovídali, že zbytky po explozi si budou podobné, nezávisle na tom, jak silný byl výbuch, který je rozbil nebo jak velký byl jejich výchozí tvar. A vaječná skořápka se skutečně chovala tak, jak předpovídali.

To vedlo výzkumníky k závěru, že jejich model by mohl být použit pro předpověď toho, jak se rozbíjí i jiné uzavřené skořepiny, jako například průmyslové kontejnery, tlakové nádoby, spalovací komory nebo dokonce některé stavby.

Experiment by podle autorů mohl také napodobit to, co se stane během výbuchu supernovy.

Ne všichni z vědeckého světa však mají stejný názor.

Australan, vědec a specialista na statistiku, profesor Barry Hughes z Univerzity v Melbourne, se o těchto pokusech vyjádřil ve smyslu, že byly sice hezké, ale potřebovaly by více detailů. Výslovně řekl, že k experimentům, na kterých má být vystavěn teoretický model toho, jak se rozbíjí vaječná skořápka by potřeboval mnohem více podrobností. Vykonané pokusy hodnotil tak, že jedna věc je rozbít vejce a druhá je sestavit odpovídající matematický model toho, jak se rozbije obecná skořápka.

K protažení analogie destrukce skořápky až do výbuchu supernovy prohlásil, že takovýto předpoklad je "poněkud bezdůvodný". K aplikaci teorie na jiné skořepinové konstrukce se však z nedostatku podkladů nevyjadřoval.

Řekl avšak také to, že ačkoli se rozbíjení vajec může pro fyzika zdát jako poněkud lehkovážná aktivita, je to vlastně dokonale rozumná věc, jen je potřeba postupovat daleko komplexněji. Experimentu ovšem vytknul také to, že německý tým se omezil pouze na některé typy nárazů a celou věc tak výrazně zjednodušil.

Jak je vidět, cesty vědeckého poznání vesmírných jevů jsou klikaté a mohou někdy vést dokonce i přes kuchyň. Kdo ví jak dlouho se nebudou moci němečtí fyzikové s chutí podívat na míchaná vejce.

Zdroj: Physical Review Letters, ABC.net.au
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod