Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Největší český dalekohled sleduje supernovu v cizí galaxii

Největší český dalekohled sleduje supernovu v cizí galaxii

Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Tisková zpráva - 6. 8. 2004, Ondřejov
Japonský astronom Koiši Itagaki objevil 31. 7. 2004 supernovu označenou jako SN2004dj v galaxii NGC 2403, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let, v souhvězdí Žirafy.

Jde o objekt 11. hvězdné velikosti, tj. asi stokrát slabší než nejslabší hvězda viditelná pouhým okem, přesto je však nejjasnější supernovou pozorovanou za posledních deset let.

Díky vylepšení pozorovací techniky ondřejovského dvoumetrového dalekohledu v posledních letech mohly 3. a 4. srpna 2004 pořídit astronomky A. Kawka a D. Korčáková z Astronomického ústavu Akademie věd ČR první vysokodisperzní spektra této supernovy, která jsou zároveň prvními ondřejovskými spektry objektu mimo naši Galaxii. CCD fotometrii supernovy souběžně pořizovala L. Šarounová pomocí ondřejovského 60cm dalekohledu.

Další pozorování vývoje spekter supernovy SN2004dj umožní našim astronomům studovat fyzikální procesy provázející výbuchy supernov a přispět tak k pochopení této pozoruhodné etapy ve vývoji hvězd, při níž mohou vznikat i černé díry.

Před a po výbuchu supernovy, na pravém snímku je označena šipkou:

N2403.gif
SNDJ.gif

Bližší informace
RNDr. Petr Hadrava,
DrSc. – Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov,
e-mail had@sunstel.asu.cas.cz
telefon 323 620 141

Tisková zpráva je dostupná ve formátu MS Word.

Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, Boční II / 1401a, 141 31 Praha 4, telefon 267 103 040, e-mail suchan@ig.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »