Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Pozorování exoplanety pomoci tranzitu přes svou mateřskou hvězdu.
Autor: Lenka Zychová

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Většina vědců, kteří se zabývají studiem zákrytových dvojhvězd či planet kroužících kolem cizích hvězd (tzv. exoplanet), vychází při svém výzkumu z rozboru světelných variací takovýchto hvězd. Složky dvojhvězdy nebo dvojice mateřské hvězdy a planety bývají od nás většinou natolik daleko, že je ani tím největším astronomickým dalekohledem vzájemně nerozlišíme. Jejich podvojnost se ale prozradí tehdy, dochází-li při oběhu komponent dvojhvězdy nebo oběhu planety kolem hvězdy k vzájemným zákrytům. Analýza těchto světelných změn tak bývá zásadní nejen při objevu nové planety, dvojhvězdy, ale i při zjišťování jejich základních parametrů, jako jsou rozměry soustavy či velikosti jejich složek.

Vědci do této doby využívali k interpretaci světelných křivek především komplexní fyzikální modely, které dovolovaly vypočítat jednotlivé parametry zkoumaných systémů. Tyto modely jsou však velmi složité a také náročné na kvalitu pozorovacího materiálu. Profesor Mikulášek při svém výzkumu ukázal, že k týmž výsledkům se lze dostat i mnohem snadněji a především rychleji, pakliže místo spletitých fyzikálních modelů sáhneme po modelech fenomenologických. Ve své práci publikované v prestižním evropském časopisu Astronomy and Astrophysics představil, a do detailu popsal originální elegantní metodu, kterou již mnohokrát vyzkoušel při analýze řady zákrytových dvojhvězd a hvězd zakrývaných jejich exoplanetami.

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. Autor: Archiv astro.cz
prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Autor: Archiv astro.cz
Nová metoda prof. Mikuláška ulehčí práci jak profesionálním astrofyzikům, tak i vyspělým amatérským astronomům, a umožní rychlejší zpracování světelných křivek nejen zákrytových dvojhvězd, ale také, v současné době nejvíce hledaných exoplanet.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015A%26A...584A...8M

Prof. Zdeněk Mikulášek působí v současnosti jako profesor na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Svou vědeckou práci věnuje především výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, zákrytových dvojhvězd a studiu optických vlastností zemské atmosféry.

Kontakt a další informace

prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
Email: mikulas@physics.muni.cz

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Brno, Tisková zpráva, Exoplanety, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »